Mapa v měřítku 1 : 2 000 zachycuje situaci hlavních masivů v okolí Rosia Montany: Orlea, Jig, Cetate, Carnic.

Jako základ bylo zvoleno dílo Aurela Sintimbreana "Harta geologico – miniera a zacamintului Rosia Montana" z roku 1975. Jedná se o dodnes platné dílo jak z hlediska náčrtu podzemních prací, tak z hlediska geologického. Práce kanadské společnosti Gabriel Resourses se o tuto závěrečnou zprávu opírají i z pohledu výpočtu bilančních zásob. Mapa z roku 1975 byla vytvořena jako celkový zákres štolových pater po ukončení podzemní exploatace. Po roce 1975 vznikala nová štolová patra, ale jednalo se vždy pouze o sítě průzkumných chodeb. Ložisko bylo těženo již jen povrchovým lomem na Cetate. Další vrstvou generální mapy je dílo Františka Pošepného z roku 1866, které tvoří samostatnou historickou vrstvu a zachycuje stav jak podzemních prostor, tak i povrchu včetně již zbořených budov. Rozšířením této vrstvy je vyznačení současných zapsaných památkově chráněných nemovitostí. Dílem Aurela Sintimbreana je geologická vrstva, kterou doplňuje řez masivy Carnic a Cetate (Ianovici 1969). Dobývkové komory i pilířové sály jsou zde také omezeny. Vzhledem k jejich rozsahu jsou pro Carnic uvedeny v samostatném výřezu.

Jako souřadný systém byl zvolen Romania S42 34N, který není příliš vhodný, ale je kompatibilní s většinou dostupných důlních map Rosia Montany. Doplňuje ho systém UTM, který ne zcela koresponduje s mapovým listem. Nepřesnosti byly převzaty z podkladové mapy a záměrně byly ponechány vzhledem k možnému posunu zákresu štolových pater. Korektury textu provedl Aurel Sintimbrean a Bedelean Hornea.