Výzkumný úkol, jejímž spoluřešitelem byla Mgr. Vlastimila Hamáčková z Židovského muzea v Praze, byl zaměřen na zpracování archivních materiálů vztahujících se k likvidaci židovských náboženských obcí a spolků v období let 1938–1945 na území připojeném v říjnu 1938 k Říši. Jednalo se jak o židovské organizace v oblasti Říšské župy Sudety, tak i na územích připojených k bavorské a slezské župě či k župám vytvořeným na rakouském území. Hlavní podíl na této likvidaci měl úřad komisaře pro pozastavení činnosti organizací (Stillhaltekommissar), který vznikl záhy po záboru území v Liberci a byl propojený se stejnojmenným úřadem ve Vídni. Tam se proto dnes nachází i převážná většina zachovaných archivních materiálů. Cílem úkolu bylo prostudování těchto archiválií, uspořádání důležitých údajů k jednotlivým organizacím do databáze a zveřejnění výsledků prostřednictvím odborných článků a publikací. V roce 2015 proběhly závěrečné výstupy z tohoto výzkumného projektu – publikace „Likvidace židovských organizací na českém pohraničním území připojeném v říjnu 1938 k nacistickému Německu“, která shrnula veškeré výsledky několikaletého výzkumu, a databáze židovských organizací, která je uspořádána podle správních oblastí (říšských žup, obvodů vládních prezidentů) a sídel židovských obcí a která přináší základní data o průběhu likvidace židovských organizací, k nimž se zachovaly materiály. Databáze je součástí publikace, ale zároveň bude přístupná online pro zájemce z řad odborné i laické veřejnosti.

Publikace Likvidace židovských organizací na českém pohraničním území připojeném v říjnu 1938 k nacistickému Německu, která je závěrečným výstupem projektu, přináší poznatky o počáteční fázi likvidace na podzim roku 1938, dále seznamuje se zmíněnými libereckými úřadovnami STIKO a Aufbaufonds a podrobně se věnuje otázkám, proč právě tyto instituce byly hlavními arizátory židovských organizací v pohraničí a jaký byl její průběh. Dále je tu věnován prostor archivním fondům pocházejícím z činnosti těchto úřadů, které jsou převážně uložené v Rakouském státním archivu, jejich zachovalosti, jednotlivým typům dokumentů a rozdělení organizací podle zaměření činnosti. Nedílnou součástí publikace je obsáhlá příloha vycházející z databáze, do které byly postupně poznatky k jednotlivým organizacím zpracovávány. Databáze je uspořádána podle správních oblastí (říšských žup, obvodů vládních prezidentů) a sídel židovských obcí a přináší základní data o průběhu likvidace židovských organizací, k nimž se zachovaly materiály – v případě židovských obcí je to většina, tj. 67 ze 70 obcí, které v pohraničí před anexí v roce 1938 fungovaly. Textovou část doplňuje ještě menší fotografická příloha představující některé typy archivních dokumentů.