Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

ZEITGESCHICHTE DER HOCHGRÄFLICHEN CLAM GALLASSISCHEN FABRIKSTADT REICHENBERG

ZEITGESCHICHTE DER HOCHGRÄFLICHEN CLAM GALLASSISCHEN FABRIKSTADT REICHENBERG

Karl Felgenhauer
Čechy, Křižany
1812-1813

V německy psané kronice Liberce od křižanského faráře Karla Felgenhauera se mezi pp. 128 a 129 nachází kresba městského znaku Liberce s německým popisem. Autor ve své kronice odkazuje na starší kronikářské záznamy, které až do roku 1813 doplňuje vlastními zápisky. Kniha byla v roce 2016 v rámci grantového projektu Ministerstva kultury VISK 6 digitalizována a celou si ji můžete prohlédnout a pročíst na webových stránkách.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




















WebArchiv

 

 

 

 

INDUSTRIÁL VÁLKY
14. ČERVNA - 2. ZÁŘÍ 2012


Výstava Industriál války navázala na projekt knihy Tábory a válečná výroba. Kniha mapuje pracovní, zajatecké a koncentrační tábory na území okresů Liberec a Jablonec nad Nisou a v příhraničních oblastech současného Polska a Německa. Při studiu materiálů se podařilo objevit i archivní dokumenty týkající se válečné výroby. Výstava se pak již jen okrajově dotýká problematiky nucené práce a zaměřuje se především na průmysl v letech 1939-1945 v dnešním Euroregionu Nisa a na související témata.

Většina panelů je věnována jednotlivým firmám a podnikům, působícím zde v regionu převážně v souvislosti s přemisťováním podniků na sklonku války. Vedle toho je na výstavě vysvětlena předválečná i poválečná situace, nástup automatizace výroby jako východisko z nedostatku kvalifikované pracovní síly, přestavba ekonomiky Sudetské župy a podobně. Samostatné soubory panelů se zabývají tématy pilotované střely V-1 zvané Reichenberg, která se zčásti vyráběla v Liberci, a podzemních továren v okolí.

Válečná výroba v okrese Liberec:
Hrádecko lze označit jako oblast, kde působil Spreewerk a firma AEG. Spreewerk, umístěný v Leitenbergerově továrně, působil na Hrádecku od počátku války a později expandoval do Chrastavy. AEG byl proti tomu podnik, který se přemístil zčásti na Hrádecko až v druhé polovině války. Frýdlantsko bylo od počátku války oblastí, kam se stěhovaly menší, nepříliš významné závody a dílenské provozy. I firma Börsig měla v Habarticích jen jeden z mnoha menších provozů s doplňkovou výrobou. Až v druhé polovině války ovládla Frýdlantsko jediná firma - Junkers. Do Nového Města pod Smrkem se měl přestěhovat jeden z hlavních závodů z Dessau. Pro tento záměr se začaly připravovat i navazující doplňkové montovny a dílny. V Liberci a těsném okolí byly důležité podniky Elektromechanik, Argus, Henschel, Wesser a Blaupunkt. První dva jmenované působily v Liberci od počátku války, další se objevovaly v Liberci postupně. Většina podniků byla zaměřena na produkci leteckých součástek, plánovaná byla i výroba celých letadel (Siebel), ale k realizaci nedošlo. Českodubsko bylo hraniční oblastí, kde působily firmy Getewent a Triton, ale byla to jen doplňková produkce.

Válečná výroba v okrese Jablonec nad Nisou:
Samotný Jablonec nebyl nijak významným pro válečnou výrobu. Sice zde působily známé podniky jako Telefunken, ale důležité podniky byly v okolních obcích a na Tanvaldsku. To bylo dáno i typem výroby. V Jablonci byly hlavně bižuterní podniky a dílny; textilní továrny, tedy útočiště mnoha velkých podniků ze závěru války, pak byly rozmístěny podél větších toků na Tanvaldsku. V Rýnovicích, dnes jablonecké čtvrti, byl podnik FAB Zeiss Jena a Speerova hospodářská základna, v Rychnově působil podnik GETEWENT, ve Smržovce Junkers, respektive Mitteldeutsche Motorenwerke. Při podnicích FAB, Getewent i MMW byly zřízeny pobočné koncentrační tábory, což samo o sobě vypovídá o jejich důležitosti. Na Tanvaldsku pak ještě působila firma TTW, výrobce dílů obrněné techniky, a Fernseh, průkopník v oblasti přenosu televizního signálu. Jizerské hory byly využity za války především jako deponie. Například Říšské dráhy využily některé objekty pro sklad cenného zboží.

Podzemní továrny:
Organizovaná výstavba podzemních továren za druhé světové války byla motivována snahou udržet výrobu i v podmínkách intenzivního spojeneckého bombardování. Od roku 1943 (a výjimečně již před tímto rokem) se začaly inventarizovat podzemní díla a z roku 1944 pochází již první seznamy objektů. Hybatelem programu byl úřad tzv. Jägerstabu, který vedl Speer a státní sekretář Milch. Úkolem bylo přemístit důležitou výrobu tak, aby nebyla narušena bombardováním, případně postupující frontou. Nešlo jen o přemístění produkce pod zem, ale i o její organizované rozmístění a využití továren v místech vzdálených od fronty. Na výstavě je podzemním továrnám věnována velká pozornost a podrobně je zpracován bývalý podnik Walter vyrábějící raketové motory, u něhož vznikala podzemní díla s krycími názvy Türkis a Eisenglanz.

V-1 Reichenberg:
Jediné letadlo pojmenované po Liberci (něm. Reichenberg). Bezpilotní V1 byla relativně nepřesná. Proto se v roce 1944 začalo uvažovat o pilotované verzi. Pilotování střely se prakticky rovnalo sebevraždě. Teoreticky mohl pilot po navedení střely letoun opustit, což se mohlo povést odhadem v jediném případě ze sta. V říjnu 1944 byl projekt na Hitlerův příkaz zastaven. V-1 byla vybavena motorem Argus As-014. Firma Argus měla zázemí v Liberci od samého počátku války v roce 1939. Původně se jednalo o podnik Luftapparatebau - LAB, která je později označována jako ARGA a ARGUS Motoren GmbH Berlin Reinickendorf. Jednalo se o různé odnože jednoho závodu. Na konci roku 1943 se začalo uvažovat o přemístění výroby divize Argus Motoren z Berlína, kde se vyvíjel a vyráběl pulsační motor Argus 109-014 používaný ve střelách V-1 (Fi-103). Část výroby byla přenesena do Liberce v roce 1944, do areálu bývalé textilky čp. 80 na současné třídě Dr. M Horákové a do areálu bývalých Energomontáží, dnes firmy DTZ, v ulici U věže. Firma Argus vyráběla různé díly pro téměř veškerá produkovaná letadla v Německu. Ve výkazech vývoje výrobků liberecké pobočky Argus se v září a říjnu 1944 objevuje část označená jako V-Serie. 13. září 1944 je pod kódem FDL-B (C) Z/1A uvedeno několik poznámek. Z nich vyplývá, že v Liberci se vyráběly díly kabiny, jejíž konstrukci dodala firma Henschel (výrobce V-1 Reichenberg). Celkem mělo jít o 31 kusů "strojů", ale zpracováno jich bylo jen pět. Právě v tento měsíc probíhala úprava 175 kusů střel V-1 na pilotovanou verzi. Liberecký Argus se specializoval na výrobu kniplů a obecně na vybavení kokpitu, a tudíž pravděpodobně byl ideálním partnerem firmy Henschel pro vestavbu ovládacích prvků do střel.


Ivan Rous




Fotogalerie:
Ke stažení:
Odkazy:
 



DOPROVODNÉ PROGRAMY
NEJEN PRO ŠKOLY


Doprovodné programy leden-červen 2016

Všem, kteří by rádi pronikli hlouběji do některého z témat, jež expozice a výstavy představují, nabízíme možnost vybrat si některý z doprovodných lektorských programů. Ačkoli jsou primárně určené pro školy a školky, je možné je po domluvě uspořádat i pro veřejnost.

Ke stažení:

 nabídka programů - 2. pololetí 2016/2017

» pracovní listy



Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:

Expozice+výstavy
dospělí: 50 Kč
studenti, žáci: 20 Kč
důchodci: 20 Kč

Pouze výstavy
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

děti do 6 let, ZTP,
ZTPP: zdarma
rodinné: 120 Kč

Programy
pro školy:

jednotné: 30 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 28.04.2017 00:29:36