Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI
GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI

GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI

ilustrace Jaroslav Róna, bibliofilie, ruční ražba, hliníkový obal, Argo, Praha 2015


V roce 2017 se podařilo Severočeskému muzeu získat do sbírky Starých tisků a knižní vazby knihu George Orwella Devatenáct set osmdesát čtyři, kterou ilustroval a zabalil do hliníkové vazby výtvarník Jaroslav Róna, jenž o knize mluví jako o kultovním díle jeho generace. V této podobě ji vydalo vydavatelství Argo v roce 2015.

Jaroslav Róna (*1957), spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých, se do povědomí veřejnosti zapsal jako výrazná originální osobnost vymykající se svými sochařskými i malířskými pracemi z dobově aktuálních trendů. Širší veřejnosti je výtvarník znám svými realizacemi do veřejného prostoru, z nichž některé vzbuzují i vyhrocené názorové polemiky a reakce. Připomeňme kupříkladu diskuse kolem pomníku Franze Kafky v Praze (2003) nebo jezdeckého pomníku Markraběte Jošta v Brně (2015). Libereckým občanům je výtvarník znám Edisonovou lampou před vstupem do Obchodního domu Plaza, Dítětem z Marsu na Ještědu a sochou Sedícího čerta umístěnou před budovou Oblastní galerie Liberec.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

CESTA ZA SVOBODOU


Příběh uprchlíků z bývalé Německé demokratické republiky, kteří se na podzim roku 1989 uchýlili na pražské velvyslanectví Spolkové republiky Německo se záměrem dostat se takto do tehdejšího západního Německa, se stal jednou z klíčových událostí souvisejících s pádem totalitních režimů v obou zemích.

Od sklonku léta a po celé září 1989 přibývalo na ambasádě SRN občanů východního Německa, nakonec jich ve stísněných prostorech Lobkovického paláce na pražské Malé straně přebývalo odhadem na 5 000. Po složitých diplomatických vyjednáváních představitelů východního Německa, Spolkové republiky a Československa umožnil režim NDR těmto lidem 1. října 1989 vycestování 5 zvláštními vlaky do SRN. Jejich cesta vedla na přání východoněmeckého vedení přes území tehdejší NDR, což mělo dát celému exodu zdání legálnosti, jako že tito občané byli oficiálně vyvázáni z občanství NDR a že do SRN přijedou z území východního Německa. Ale už první říjnové dny se ambasáda zase zaplnila a 3. října se na ní nacházelo odhadem až 6 000 nových uprchlíků. Druhá vlna odjezdu občanů NDR do západního Německa se odehrála 4. října 1989.

Československá oficiální místa měla z vývoje situace kolem a v okolí Lobkovického paláce oprávněný strach kvůli destabilizaci společnosti. Zpočátku ale trvala na tom, aby si problém s uprchlíky v Praze vyřešily co nejdříve mezi sebou oba německé státy. Ovšem pod tíhou situace, kdy každodenně vzrůstal počet exulantů na a v okolí západoněmeckého velvyslanectví, a kdy se hygienické a ubytovací podmínky stávaly katastrofálními, bylo nutné situaci řešit co nejrychleji. Československé bezpečnostní síly ovšem nijak razantně nezasahovaly proti občanům NDR, snažícím se dostat se na území ambasády a střežení prostor okolo Lobkovického paláce Veřejnou bezpečností bylo započato až 1. října 1989 ráno a v podstatě ukončeno týž den večer po protestech SRN.

Anabáze východoněmeckých občanů za svobodou se skončila v říjnu 1989 a oba totalitní režimy se zhroutily nedlouho poté.

Výstavu vytvořili pracovníci poboček Úřadu spolkové pověřenkyně pro podklady bývalé státní bezpečnosti bývalé NDR v Drážďanech, Lipsku a Chemnitzu. Její českou podobu připravili pracovníci oddělení dokumentace ÚDV – kurátorka PhDr. Klára Polášek.

Poděkování patří paní Blance Lamrové a ČTK za laskavé zapůjčení fotografií, dále Archivu bezpečnostních složek MV a Národnímu archivu za pomoc při získávání archivních dokumentů, knihovně Libri prohibiti a Národní knihovně ČR a v neposlední řadě Tiskárně Ministerstva vnitra ČR.

PhDr. Klára Polášek

článek byl převzat ze serveru Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování




Ke stažení:



 



DOPROVODNÉ PROGRAMY
NEJEN PRO ŠKOLY


Doprovodné programy 2018

 nabídka programů pro rok 2018

» pracovní listy



Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 23.05.2018 19:24:50