Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

Technika mikromozaiky (na našem území zcela ojedinělá), barevné sklosmalty, zlaté tessery (dílce mozaiky), filati (skleněná vlákna), měděný a pozinkovaný plech, Itálie, konec 19. století, restaurovaly: MgA. Magdalena Kracík Štorkánová, Ph.D. a Mgr. Jana Fořtová Torňošová, Eg4186

Mozaika byla umístěna na náhrobní desce na zrušeném městském hřbitově v Liberci na Ruprechtické ulici. Do Severočeského muzea ji předala v sedmdesátých letech 20. století Veřejná bezpečnost, která poškozený obraz zajistila u pachatele. Během letošního roku se díky finanční podpoře Nadace Preciosa podařilo mozaiku zrestaurovat pro budoucí muzejní expozice.

Předlohou mozaiky byla Hejnická madona, zvaná Mater Formosa (Matka spanilá), zázračná soška umístěná na oltáři chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Tato gotická dřevořezba učinila z Hejnic významné poutní místo, svým věhlasem přesahující zemské hranice. Podle legendy je uctívána od konce 12. století, kdy ji zavěsil sítař (řešetář) z Lužce na lípu na břehu říčky Smědé. Nejen jeho žena s dítětem, ale i další prosebníci se na přímluvu P. Marie dočkali zázračného uzdravení. Již roku 1211 byla údajně postavena na tomto místě kaple. První písemná zmínka o kostelu však pochází z roku 1408, kdy se stal cílem pouti měšťanů ze Zhořelce. Slohově socha Madony náleží do osmdesátých let 14. století.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

CESTA ZA SVOBODOU


Příběh uprchlíků z bývalé Německé demokratické republiky, kteří se na podzim roku 1989 uchýlili na pražské velvyslanectví Spolkové republiky Německo se záměrem dostat se takto do tehdejšího západního Německa, se stal jednou z klíčových událostí souvisejících s pádem totalitních režimů v obou zemích.

Od sklonku léta a po celé září 1989 přibývalo na ambasádě SRN občanů východního Německa, nakonec jich ve stísněných prostorech Lobkovického paláce na pražské Malé straně přebývalo odhadem na 5 000. Po složitých diplomatických vyjednáváních představitelů východního Německa, Spolkové republiky a Československa umožnil režim NDR těmto lidem 1. října 1989 vycestování 5 zvláštními vlaky do SRN. Jejich cesta vedla na přání východoněmeckého vedení přes území tehdejší NDR, což mělo dát celému exodu zdání legálnosti, jako že tito občané byli oficiálně vyvázáni z občanství NDR a že do SRN přijedou z území východního Německa. Ale už první říjnové dny se ambasáda zase zaplnila a 3. října se na ní nacházelo odhadem až 6 000 nových uprchlíků. Druhá vlna odjezdu občanů NDR do západního Německa se odehrála 4. října 1989.

Československá oficiální místa měla z vývoje situace kolem a v okolí Lobkovického paláce oprávněný strach kvůli destabilizaci společnosti. Zpočátku ale trvala na tom, aby si problém s uprchlíky v Praze vyřešily co nejdříve mezi sebou oba německé státy. Ovšem pod tíhou situace, kdy každodenně vzrůstal počet exulantů na a v okolí západoněmeckého velvyslanectví, a kdy se hygienické a ubytovací podmínky stávaly katastrofálními, bylo nutné situaci řešit co nejrychleji. Československé bezpečnostní síly ovšem nijak razantně nezasahovaly proti občanům NDR, snažícím se dostat se na území ambasády a střežení prostor okolo Lobkovického paláce Veřejnou bezpečností bylo započato až 1. října 1989 ráno a v podstatě ukončeno týž den večer po protestech SRN.

Anabáze východoněmeckých občanů za svobodou se skončila v říjnu 1989 a oba totalitní režimy se zhroutily nedlouho poté.

Výstavu vytvořili pracovníci poboček Úřadu spolkové pověřenkyně pro podklady bývalé státní bezpečnosti bývalé NDR v Drážďanech, Lipsku a Chemnitzu. Její českou podobu připravili pracovníci oddělení dokumentace ÚDV – kurátorka PhDr. Klára Polášek.

Poděkování patří paní Blance Lamrové a ČTK za laskavé zapůjčení fotografií, dále Archivu bezpečnostních složek MV a Národnímu archivu za pomoc při získávání archivních dokumentů, knihovně Libri prohibiti a Národní knihovně ČR a v neposlední řadě Tiskárně Ministerstva vnitra ČR.

PhDr. Klára Polášek

článek byl převzat ze serveru Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování




Ke stažení:



 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:

Expozice+výstavy
dospělí: 50 Kč
studenti, žáci: 20 Kč
důchodci: 20 Kč

Pouze výstavy
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

děti do 6 let, ZTP,
ZTPP: zdarma
rodinné: 120 Kč

Programy
pro školy:

jednotné: 30 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 17.12.2017 13:46:51