Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

Václav Žďárský: VÝVĚSNÍ ŠTÍT VE TVARU KLÍČE
Václav Žďárský: STOJANOVÝ RÁMEČEK NA FOTOGRAFII

UMĚLECKÝ KOVÁŘ VÁCLAV ŽĎÁRSKÝ STARŠÍ:

VÝVĚSNÍ ŠTÍT VE TVARU KLÍČE
Čechy, Turnov, kované železo, kolem roku 1903, získáno nákupem od potomků autora v roce 2012, inv. č. OK3458

STOJANOVÝ RÁMEČEK NA FOTOGRAFII
Čechy, Turnov, kujné železo, kolem roku 1903, získáno nákupem od potomků autora v roce 2013, inv. č. OK3472


Václav Žďárský (29. 6. 1869 - 17. 4. 1948) se narodil v Příšovicích u Turnova. Řemeslu se začal učit od roku 1883 v Hodkovicích nad Mohelkou, kde po třech letech získal výuční list. Po krátkém působení v kovářských dílnách v Liberci a v Jablonci nad Nisou se roku 1888 vydal do Německa na cestu za zkušenou. Až do podzimu roku 1892 pracoval u kovářských mistrů v Drážďanech, Berlíně a Lipsku. Poté se vrátil zpět do Čech, aby si v Mladé Boleslavi otevřel vlastní dílnu, kterou však v létě 1893 opustil a odjel znovu do Německa, kde střídavě pracoval v Drážďanech a Hamburku až do roku 1902. Poté se usadil v Turnově, kde si v Riegrově ulici zřídil vlastní dílnu, ve které působil až do konce života. Dlouhá léta strávená prací v kovářských dílnách v Německu přinesla Václavu Žďárskému bohaté zkušenosti a znalosti moderních výtvarných proudů právě nastupující secese, které poté zúročil ve vlastní tvorbě na Turnovsku. Jeho nejčastějšími zakázkami byly náhrobní mříže a domovní vrata. Jeho práce z počátku 20. století se vyznačují rostlinnými motivy typickými pro ranou fázi secese a vynikajícím řemeslným zpracováním. Na jeho tvorbu navázal syn Václav Žďárský mladší, který pracoval rovněž v dílně v Turnově, kde v závěru života také vyučoval umělecké kovářství a zámečnictví na tamní Střední uměleckoprůmyslové škole.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

UNIKÁTNÍ DESKOVÝ BETLÉM Z OSTAŠOVA
NAŠEL ÚTOČIŠTĚ V SEVEROČESKÉM MUZEU V LIBERCI


Deskový betlém z Ostašova - figura České země pronásledované po celé dějiny barbarstvím střídajících se režimů dodnes těžce zápasí o zachování kulturních památek. Pro Severočeské muzeum proto bylo velkým svátkem, když byl zásluhou arciděkana Mgr. Radka Jurnečky a se souhlasem Biskupství litoměřického roku 2011 věnován do muzejních sbírek jedinečný deskový betlém, doposud uložený v kostele sv. Vojtěcha v Liberci-Ostašově.


Tři betlémové figury z první třetiny 19. století, malované na dřevěných deskách (v. 75 cm), nyní vystavené v muzeu ve velkém výstavním sále před prostorem kaple, tvoří střed a východisko právě probíhající výstavy historických betlémů. Krásná střední figura adorujícího pastýře, jenž přináší Ježíškovi spočívajícímu v jeslích beránka, pochází od jiného autora než P. Maria se sv. Josefem, přesto je tento betlém, byť neúplný, skvělým dokladem tvorby libereckých malířů.


Deskový betlém z Ostašova - figura Ve městě Liberci ještě před třicetiletou válkou za vlády Redernů na libereckém panství byly provozovány v době vánoční kantorem, varhaníkem a žáky hry o Narození Páně. Poprvé byla hra zachycena v městských účtech již roku 1600. Toto reformační školské divadlo, kde se jesličky mohly jako rekvizita vyskytovat, se odehrávalo před městskou radou, tedy mimo půdu kostela. Roku 1622 získal liberecké dominium Albrecht z Valdštejna a hned následujícího roku přišli do Liberce jezuité, kteří se zřejmě zasloužili o stavbu prvních jeslí v kostele sv. Antonína Velikého. Nejstarší archivní záznam, který lze interpretovat jako betlém, pochází z roku 1644, kdy zhotovil Melchior Gutbier podstavec na oltář pro scénu Narození Páně.


Od druhé poloviny 17. století působili v Liberci výhradně malíři, kteří obstarávali zakázky pro církev i město. Srovnáním s výpověďmi archivních pramenů sousedních obcí (Vratislavic nad Nisou, Janova Dolu), ale i dalších měst v severních Čechách se můžeme odvážit domněnky, že kostelní betlém v chrámu sv. Antonína Velikého v Liberci byl malován na dřevěných deskách. Potvrzením může být i skutečnost, že se Liberec stal v 19. století střediskem malby rovněž dvourozměrných papírových betlémových figur, a to mimořádné kvality.


Deskový betlém z Ostašova - figura Když se po zákazu stavby betlémů v kostelech (v Čechách roku 1784) začaly betlémy opět do kostelů v 19. století vracet, v některých lokalitách zůstali věrni místní tradici. Také v Liberci dali ještě roku 1835 "dobrodinci" zhotovit velké figury malované na dřevěných deskách pro oltář sv. Josefa v kostele sv. Kříže. O Vánocích představovaly Narození a na Hromnice Obětování Páně.




 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2019 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 16.03.2019 00:04:40