Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI
GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI

GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI

ilustrace Jaroslav Róna, bibliofilie, ruční ražba, hliníkový obal, Argo, Praha 2015


V roce 2017 se podařilo Severočeskému muzeu získat do sbírky Starých tisků a knižní vazby knihu George Orwella Devatenáct set osmdesát čtyři, kterou ilustroval a zabalil do hliníkové vazby výtvarník Jaroslav Róna, jenž o knize mluví jako o kultovním díle jeho generace. V této podobě ji vydalo vydavatelství Argo v roce 2015.

Jaroslav Róna (*1957), spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých, se do povědomí veřejnosti zapsal jako výrazná originální osobnost vymykající se svými sochařskými i malířskými pracemi z dobově aktuálních trendů. Širší veřejnosti je výtvarník znám svými realizacemi do veřejného prostoru, z nichž některé vzbuzují i vyhrocené názorové polemiky a reakce. Připomeňme kupříkladu diskuse kolem pomníku Franze Kafky v Praze (2003) nebo jezdeckého pomníku Markraběte Jošta v Brně (2015). Libereckým občanům je výtvarník znám Edisonovou lampou před vstupem do Obchodního domu Plaza, Dítětem z Marsu na Ještědu a sochou Sedícího čerta umístěnou před budovou Oblastní galerie Liberec.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

JAN HLADÍK
SETKÁNÍ - NESETKÁNÍ


Svou první tapiserii utkal Jan Hladík před padesáti lety (1959). Od té doby vytvořil desítky významných děl, která mnohokrát reprezentovala českou výtvarnou kulturu při rozmanitých zahraničních výstavách. V šedesátých a sedmdesátých letech byla opakovaně jeho díla zastoupena na velice prestižních přehlídkách světových tapiserií v rámci mezinárodního bienále v Lausanne a vždy vzbudila zaslouženou pozornost. Zcela mimořádný ohlas vyvolala při této příležitosti v roce 1977 Hladíkova tapiserie nazvaná Setkání - nesetkání. Prokazovala nejen autorovo svébytné pojetí figurální kompozice, ale také osobitou tvůrčí metodu využívající citaci a volnou skladbu přetkaných fotografických záběrů. Janu Hladíkovi se podařilo prostřednictvím gobelínové techniky vytvořit imaginární jeviště, na němž se setkávají a zároveň míjejí osamocení představitelé dvou odlišných titulních rolí. Zahraniční odborníci v těchto protagonistech sice nepoznali herce Jana Třísku a herečku Ivu Janžurovou, ale s velkým uznáním oceňovali kromě výtvarného pojetí autentičnost výrazu obou postav a přesvědčivost celého výjevu, z něhož navíc vycítili tíživou atmosféru doby a místa vzniku díla v tehdejší normalizační Československé republice. Shodnou tvůrčí metodou, využívající již od roku 1970 rovněž citace slavných uměleckých děl minulosti, vytvořil Jan Hladík dlouhou řadu znamenitých tapiserií (mimo jiné i čtyřdílný cyklus pro slavnostní vestibul Severočeského muzea v Liberci), které ve svém souhrnu představují charakteristický a nezaměnitelný způsob autorova výtvarného projevu.

Podstatně méně známou, nicméně velmi důležitou součástí Hladíkovy textilní tvorby jsou však také jeho rané práce, především dekorační tkaniny, textilní tisky a monotypy. Některé z nich vznikly ještě v závěru Hladíkových studií v ateliéru profesora Fišárka na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, většina dalších v průběhu padesátých a šedesátých let. Vyznačují se poeticky stylizovaným a fantazijním dekorem a navzdory tomu, že jde většinou o "užitkové" textilie, svědčí o autorově poučenosti moderním uměním. Jan Hladík absolvoval v roce 1948 studijní pobyt v Paříži a při této příležitosti poznal malířská díla významných osobností kubismu, surrealismu a dalších směrů. Byla to zkušenost, která ovlivnila Jana Hladíka na celý život a výrazně poznamenala jeho vlastní tvorbu. V tehdejších Hladíkových obrazech, veřejnosti i většině odborníků dodnes prakticky neznámých, bychom našli některé abstraktní motivy, jež se objevují rovněž v jeho textilních tiscích, šátcích a v prvních gobelínech. Unikátní Hladíkovou prací byl monumentální tištěný závěs pro světovou výstavu v Montrealu, za nějž autor získal na EXPO ´67 čestné uznání.

Připomenutí tohoto raného období je velice cenné pro bližší poznání Hladíkova pozoruhodného výtvarného vývoje. Podstatnou informaci by si jistě zasloužila i jeho grafická tvorba, která se různým způsobem odráží rovněž v textilním projevu. Vyčerpávající přehled Hladíkova mnohavrstevného díla by vyžadoval zevrubnou monografii a rozsáhlé výstavní prostory. Současná výstava Setkání - nesetkání v Severočeském muzeu v Liberci má ovšem podstatně skromnější cíle. Chce upozornit na náznak souvislostí, které určovaly kontinuitu raného i pozdějšího tvůrčího směřování Jana Hladíka a prokázat, že znamenité výtvarné kvality této textilní tvorby jsou nadčasové. Podávají totiž výmluvné svědectví nejenom o době svého vzniku, ale především o autorově originální umělecké výpovědi.

Oldřich Palata


Fotogalerie:





 



DOPROVODNÉ PROGRAMY
NEJEN PRO ŠKOLY


Doprovodné programy 2018

 nabídka programů pro rok 2018

» pracovní listy



Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 23.05.2018 19:24:50