Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

Dagmar Simonová: VÁZA JAPAN I (ČERNÁ)
Dagmar Simonová: VÁZA JAPAN II (ŽLUTÁ)
Radek Brezar: VÁZA SIMPLE 3346

VÁZA JAPAN I (ČERNÁ)
VÁZA JAPAN II (ŽLUTÁ)
Dagmar Simonová, SUPŠS Železný Brod, podjímané sklo, pískované, stříkané barvou, výška 25 cm, realizace 2012

VÁZA SIMPLE 3346
autor návrhu Radek Brezar, 2014, realizace pro SM sklárna Moser, a. s., Karlovy Vary, 2017, bezolovnaté berylové sklo podjímané bílým emailem,foukané, ručně broušené, leštěné, výška 35 cm


Severočeské muzeum v Liberci bylo již od svého založení v roce 1873 ve velice živém kontaktu s odbornými školami v regionu. Na tuto dávnou tradici navazují v naší době současní muzejní pracovníci. Přesvědčivým dokladem je kupříkladu i to, že Severočeské muzeum se podílí od roku 2004 na přípravě a průběhu Sympozií uměleckoprůmyslových škol Libereckého kraje, stejným potvrzením společného zájmu je také muzejní iniciativa při pořádání festivalu UP+. Kurátoři sbírek podle svého profesního zařazení průběžně sledují činnost jednotlivých škol a v rámci možností doplňují stávající sbírkové řady muzea o pozoruhodné studentské práce. Mezi nejnovější akvizice, pocházející z loňského nákupu, patří i vystavená dvojice váz s názvem JAPAN I a JAPAN II z roku 2012. Autorka Dagmar Simonová, studentka Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě, získala za mimořádnou výtvarnou kvalitu těchto váz 2. místo v mezinárodní soutěži Studentský design 2012.

Skvělou úroveň železnobrodské sklářské školy reprezentuje mezi loňskými přírůstky také váza Ondřeje Brezara. V roce 2014 s jejím návrhem zvítězil v prestižní soutěži Cena Ludwiga Mosera a sklárna MOSER a. s. v Karlových Varech zařadila tuto novinku do svého nabídkového katalogu. S karlovarskou sklárnou má Severočeské muzeum dlouhodobou dohodu o spolupráci, a proto po předběžné domluvě zhotovila v loňském roce sklárna MOSER a. s. Brezarovu ručně broušenou vázu s názvem SIMPLE 3346 jmenovitě pro libereckou sbírku skla a věnovala ji Severočeskému muzeu jako velkorysý sponzorský dar.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

KRAMÁŘSKÉ PÍSNĚ A OBRAZY
15. SRPNA - 30. ZÁŘÍ 2012


Útvar tzv. kramářské písně představoval jakési písňové zpravodajství, jehož počátky lze najít už ve středověku a které pak v různých obměnách přežilo až do 20. století. Potulní písničkáři seznamovali své posluchače s aktuálními politickými událostmi, v repertoáru ale měli i množství senzačních a mravoličných příběhů. Písně v tištěné podobě svým posluchačům také prodávali. Zvlášť účinné bylo, pokud zpívali před obrazem rozděleným do políček, v nichž byly vyobrazeny jednotlivé fáze celé písně. Důležitý byl i instrumentální doprovod, který také obvykle pomohl přilákat posluchače. Časovými popěvky byly komentovány události, které bolestně zasáhly do života lidových vrstev, ať už to byl hlad nebo vpády drancujících vojsk, Bavorů, Prusů nebo Francouzů apod. V druhé polovině 18. století převládala v kramářských písních stále ještě náboženská tematika a primitivní moralistní tendence. Od osmdesátých let nastal vlivem lidových zpěváků a her se zpěvy rychlý růst světské tematiky jako důsledek zrušení církevní cenzury a potlačování církevního vlivu josefinskými reformami. Literární hodnota těchto písní však zůstávala většinou velmi nízká, po stránce hudební v této oblasti ani žádné hodnoty vlastně vzniknout nemohly, protože v letáčkových tiscích byly šířeny jen nové texty s odkazem na známé melodie (většinou z katolických barokních kancionálů). Úloha melodie je u kramářské písně podružná, pouze oživuje interpretaci. I v nejlepším případě zůstával vždy nápěv bez vazby k textu písně.

Tematika kramářských písní je velmi různorodá. Zahrnuje epiku i lyriku, od písní (balad či morytátů) o tragických událostech a katastrofách, přes písně rekrutské a vojenské, duchovní milostnou lyriku až k satiře. Pro kramářskou píseň je typický dlouhý a obsáhlý název, např.: "Nejnovější píseň o pravdivé a žalostné události, kterak bezdětná žena, láskou šílená, uškrtila nevinného synáčka svého vlastního manžela, což se stalo v měsíci srpnu roku 1885". Text, často s desítkami slok, se většinou zpívá na melodii lidové či obecně známé písně (nápěv je určen stručnou poznámkou "zpívá se jako..."). Píseň zpravidla uvádí oslovení publika ("Poslyšte, co se stalo, křesťané rozmilí...") a končí morálním ponaučením. Výraznými znaky kramářských písní je poutavost a dramatičnost děje, senzačnost, určitá bulvárnost a přesné uvedení místa a času děje, jelikož jsou zpravidla založeny na reálné události. Rým je často velmi nedůsledný, většinou se místo rýmu užívá pouze asonance. Kramářské písně jsou většinou psány nespisovným, hovorovým jazykem, často dialektem. Velmi často obsahují dialogy (kramáři často vystupovali jako rodiny - jeden rodinný příslušník zpíval jednu část, jiný druhou). Vzhledem ke značné délce textu kramářských písní většina z nich upadla v zapomnění. Kramářské písně patřily k oblíbené literatuře lidových vrstev. Lidé je obvykle uchovávali svázané do tzv. špalíčků.

Vystavený soubor kramářských písní mohl být zapůjčen ze sbírek Muzea Českého ráje v Turnově díky vstřícnému přístupu PhDr. Vladislavy Jakouběové.



Ke stažení:

 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 06.11.2018 23:31:45