Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

LOT SE SVÝMI DCERAMI

NALEZENÍ MOJŽÍŠE

LOT SE SVÝMI DCERAMI

NALEZENÍ
MOJŽÍŠE


barevná podmalba
dílna Vincenze Jankeho
Nový Bor,
1. tř. 19. stol.
sbírka NM Praha
inv.č. H2-158837,
H2-158838

Tvorba malíře Vincenze Jankeho zahrnovala pestrou škálu námětů, mezi nimiž se vyskytovaly i příběhy ze Starého zákona. Ve sbírce Národního muzea Praha se nalézají dvě podmalby na skle s těmito tématy: Lot se svými dcerami a Nalezení Mojžíše.

Lot, jediný spravedlivý muž v Sodomě, byl varován anděly, že Hospodin chystá zkázu obou hříšných měst Sodomy a Gomory. Lotova manželka se při útěku ohlédla a při pohledu na hořící město se proměnila v solný sloup. Na podmalbě dcery opíjejí otce, aby omámen vínem s nimi zplodil novou generaci lidského rodu.

Faraón, vystrašený růstem počtu Izraelců v Egyptě, přikázal, aby byl každý chlapec po narození usmrcen. Mojžíšova matka nechala malého Mojžíše v ošatce v rákosí u břehu Nilu, kde jej nalezla faraonova dcera s dívkami. Mojžíšova sestra, jež přihlížela opodál, nabídla faraonově dceři, že zavolá kojnou z hebrejských žen. Ta souhlasila a Mojžíš se tak lstí vrátil ke své matce.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

KRAMÁŘSKÉ PÍSNĚ A OBRAZY
15. SRPNA - 30. ZÁŘÍ 2012


Útvar tzv. kramářské písně představoval jakési písňové zpravodajství, jehož počátky lze najít už ve středověku a které pak v různých obměnách přežilo až do 20. století. Potulní písničkáři seznamovali své posluchače s aktuálními politickými událostmi, v repertoáru ale měli i množství senzačních a mravoličných příběhů. Písně v tištěné podobě svým posluchačům také prodávali. Zvlášť účinné bylo, pokud zpívali před obrazem rozděleným do políček, v nichž byly vyobrazeny jednotlivé fáze celé písně. Důležitý byl i instrumentální doprovod, který také obvykle pomohl přilákat posluchače. Časovými popěvky byly komentovány události, které bolestně zasáhly do života lidových vrstev, ať už to byl hlad nebo vpády drancujících vojsk, Bavorů, Prusů nebo Francouzů apod. V druhé polovině 18. století převládala v kramářských písních stále ještě náboženská tematika a primitivní moralistní tendence. Od osmdesátých let nastal vlivem lidových zpěváků a her se zpěvy rychlý růst světské tematiky jako důsledek zrušení církevní cenzury a potlačování církevního vlivu josefinskými reformami. Literární hodnota těchto písní však zůstávala většinou velmi nízká, po stránce hudební v této oblasti ani žádné hodnoty vlastně vzniknout nemohly, protože v letáčkových tiscích byly šířeny jen nové texty s odkazem na známé melodie (většinou z katolických barokních kancionálů). Úloha melodie je u kramářské písně podružná, pouze oživuje interpretaci. I v nejlepším případě zůstával vždy nápěv bez vazby k textu písně.

Tematika kramářských písní je velmi různorodá. Zahrnuje epiku i lyriku, od písní (balad či morytátů) o tragických událostech a katastrofách, přes písně rekrutské a vojenské, duchovní milostnou lyriku až k satiře. Pro kramářskou píseň je typický dlouhý a obsáhlý název, např.: "Nejnovější píseň o pravdivé a žalostné události, kterak bezdětná žena, láskou šílená, uškrtila nevinného synáčka svého vlastního manžela, což se stalo v měsíci srpnu roku 1885". Text, často s desítkami slok, se většinou zpívá na melodii lidové či obecně známé písně (nápěv je určen stručnou poznámkou "zpívá se jako..."). Píseň zpravidla uvádí oslovení publika ("Poslyšte, co se stalo, křesťané rozmilí...") a končí morálním ponaučením. Výraznými znaky kramářských písní je poutavost a dramatičnost děje, senzačnost, určitá bulvárnost a přesné uvedení místa a času děje, jelikož jsou zpravidla založeny na reálné události. Rým je často velmi nedůsledný, většinou se místo rýmu užívá pouze asonance. Kramářské písně jsou většinou psány nespisovným, hovorovým jazykem, často dialektem. Velmi často obsahují dialogy (kramáři často vystupovali jako rodiny - jeden rodinný příslušník zpíval jednu část, jiný druhou). Vzhledem ke značné délce textu kramářských písní většina z nich upadla v zapomnění. Kramářské písně patřily k oblíbené literatuře lidových vrstev. Lidé je obvykle uchovávali svázané do tzv. špalíčků.

Vystavený soubor kramářských písní mohl být zapůjčen ze sbírek Muzea Českého ráje v Turnově díky vstřícnému přístupu PhDr. Vladislavy Jakouběové.



Ke stažení:

 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:

Expozice+výstavy
dospělí: 50 Kč
studenti, žáci: 20 Kč
důchodci: 20 Kč

Pouze výstavy
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

děti do 6 let, ZTP,
ZTPP: zdarma
rodinné: 120 Kč

Programy
pro školy:

jednotné: 30 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 21.09.2017 19:47:09