|
Navigace
|
Aktuality
Připravujeme
O muzeu
Expozice
Vstupné
Knihovna
Publikace
Čtvrtletník
Sborníky
Sbírky
Služby
Pracovníci
Fotogalerie
Videogalerie
Archiv webu
Volná místa a veřejné zakázky
Základní dokumenty
Pro média
Kontakt
Napište nám
Muzeum dětem
|
EXPONÁT MĚSÍCE
MILAN PEKAŘ: VÁZA
porcelán, krystalická glazura, 2017, inv. č. PK4602
Milan Pekař se řadí v současné době k nejvýznamnějším tvůrcům na poli české
keramiky a porcelánu. Od roku 2011 působí na pozici odborného asistenta Maxima
Velčovského v Ateliéru keramiky a porcelánu na pražské Vysoké škole
uměleckoprůmyslové. V roce 2014 byl za svou nádhernou kolekci krystalických váz,
kterou představil na přehlídce Designblok v Praze, nominován na Designera roku a stal
se vítězem ceny veřejnosti Czech Grand Design.
Unikátní porcelánové vázy na první pohled zaujmou svými glazurami, ve kterých
se autor vrací k zapomenuté technice užívané v období Art deco. Proces výroby
je výsledkem dlouhodobého studia odborné literatury, zájmu o chemii a především
časově náročného testování. Důmyslným využitím vlastností drahých kovů a dalších
složek pomáhajících krystalizaci dociluje autor rozdílných výsledků, které lze
ovlivňovat teplotou pálení a způsobem chlazení jen do jisté míry. Výrazná a zářivá
barevnost vzniklých váz docílená kombinací pestré palety oxidů kovů kontrastuje
s lapidárními tvary, jejichž proporce se liší podle jednoduchých matematických
poměrů. Každá váza je tak originálem a výsledek je i pro autora jistou měrou
překvapení.
Vázy Milana Pekaře dnes můžeme najít v nabídce prestižních prodejních
galerií, například londýnské Mint Gallery či pařížské Galerii S. Bensimon. Zájem
o ně vyústil u mnohých jejich majitelů dokonce již ve sběratelskou činnost.
V roce 2017 se i Severočeské muzeum dohodlo s autorem na vytvoření unikátní vázy pro
sbírku keramiky a porcelánu. Váza speciálně vytvořená pro liberecké muzeum byla
v roce 2017 zakoupena za přispění Libereckého kraje.
[zobrazit/skrýt více]
» archiv...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
|
LEBKY, SKRYTÉ UMĚNÍ PŘÍRODY
28. ZÁŘÍ - 2. PROSINCE 2012
Už od úsvitu civilizace hrály zvířecí lebky důležitou emotivní úlohu v lidském životě.
S uctíváním zvířecích lebek se můžeme setkat jak u pravěkých kultur, tak u primitivních
domorodých kmenů současnosti. Do dnešní doby rozhodně pozůstatky těchto kultů přežívají
v podobě nejrůznějších loveckých trofejí, ať už se jedná o lebky, parohy nebo
vypreparované celé hlavy. Pokud však tato záliba souvisí se zbytečnou smrtí zvířete,
nemá v životě moderního člověka místo.
Vzhled lebky každého živočicha úzce souvisí se způsobem života a potravní specializací.
Extrémním příkladem tohoto trendu jsou lebky hadů, u kterých došlo k vytvoření
tyčinkovitých lebečních kostí navzájem pouze volně spojených vazy. Lebka složená z kostí
tohoto tvaru je nazývána kinetická a je schopna velké změny tvaru. Hadi díky tomu mohou
přijmout kořist značné velikosti. Při lovu i polykání kořisti hadům pomáhají zuby, které
jsou tenké, špičaté a mířící dovnitř tlamy. U některých hadů dále došlo k pozoruhodné
přeměně chrupu v souvislosti s vývojem jedového aparátu.
Tak jako existují různé druhy chrupu hadů, existují i různé druhy chrupu u ostatních
plazů (tedy u těch, kteří na rozdíl od želv mají zuby). Želvy zcela postrádají zuby,
jejich čelisti se přeměnily do podoby zobáku, který je kryt rohovinou podobně jako zobák
ptáků. Na lebkách želv se můžeme přesvědčit o tom, že ani v případě plazů není přítomnost
zubů nezbytnou podmínkou pro dravý způsob života. Zvláště mohutná je lebka dravých
sladkovodních želv kajmanek ze Severní Ameriky.
Čelisti přeměněné na zobák jsou charakteristickým znakem ptáků. Také v případě ptáků
je zobák pokrytý rohovinou a vyvinul se z čelistí opatřených zuby. Zobáky ptáků se
vyvinuly do nejrozmanitějších tvarů i velikostí, mohou být hrubým dlátem i jemným
chirurgickým nástrojem.
V případě savců hovoříme o tzv. heterodontním chrupu, tj. chrupu obsahujícím dobře
rozlišené řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky. Výchozí stav chrupu původních
prasavců však pravděpodobně vycházel z chrupu obsahujícího jen málo rozlišené zuby,
to je stav, který je znám u některých původních skupin savců. Všichni savci se musí
v životě smířit se smutným faktem, že jejich trvalý chrup se v průběhu času opotřebuje.
Ztráta chrupu znamená u divoce žijících savců smrt.
Živočichy, kteří se tímto problémem zabývat nemusí, jsou bezesporu žraloci a rejnoci.
Tyto paryby mají veliký počet zubů umístěných v několika řadách za sebou. Aktuálně
funkční jsou obvykle 2 - 3 přední řady; v případě poškození, vylomení nebo opotřebování
zubu je tento nahrazen zubem umístěným bezprostředně za ním. Zuby některých druhů slouží
jako jakási pila, jejíž pomocí žralok "vyřezává" z velké kořisti kusy tkání. Zuby ryb
jsou naproti tomu většinou tvarově jiné, protože slouží především k zachycení kořisti,
která je polykána celá. K případnému zpracování potravy potom ryby používají
tzv. požerákové zuby umístěné na žaberních obloucích.
Všechna výše uvedená fakta si můžete sami ověřit na výstavě "Lebky, skryté umění
přírody". K vidění je zde více než 180 nejrozmanitějších lebek všech skupin obratlovců
ze všech kontinentů i oceánů , ale i mnoha domácích zvířat.
Fotogalerie:
Ke stažení:
| |
|
|
Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin
|
Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin
|
Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč
» více...
|

Severočeské muzeum v Liberci je příspěvkovou organizací Libereckého kraje
|
|
» vypnout pozadí…
|
|