Vzhled lebky každého živočicha úzce souvisí se způsobem života a potravní specializací. Extrémním příkladem tohoto trendu jsou lebky hadů, u kterých došlo k vytvoření tyčinkovitých lebečních kostí navzájem pouze volně spojených vazy. Lebka složená z kostí tohoto tvaru je nazývána kinetická a je schopna velké změny tvaru. Hadi díky tomu mohou přijmout kořist značné velikosti. Při lovu i polykání kořisti hadům pomáhají zuby, které jsou tenké, špičaté a mířící dovnitř tlamy. U některých hadů dále došlo k pozoruhodné přeměně chrupu v souvislosti s vývojem jedového aparátu.

Tak jako existují různé druhy chrupu hadů, existují i různé druhy chrupu u ostatních plazů (tedy u těch, kteří na rozdíl od želv mají zuby). Želvy zcela postrádají zuby, jejich čelisti se přeměnily do podoby zobáku, který je kryt rohovinou podobně jako zobák ptáků. Na lebkách želv se můžeme přesvědčit o tom, že ani v případě plazů není přítomnost zubů nezbytnou podmínkou pro dravý způsob života. Zvláště mohutná je lebka dravých sladkovodních želv kajmanek ze Severní Ameriky.

Čelisti přeměněné na zobák jsou charakteristickým znakem ptáků. Také v případě ptáků je zobák pokrytý rohovinou a vyvinul se z čelistí opatřených zuby. Zobáky ptáků se vyvinuly do nejrozmanitějších tvarů i velikostí, mohou být hrubým dlátem i jemným chirurgickým nástrojem.

V případě savců hovoříme o tzv. heterodontním chrupu, tj. chrupu obsahujícím dobře rozlišené řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky. Výchozí stav chrupu původních prasavců však pravděpodobně vycházel z chrupu obsahujícího jen málo rozlišené zuby, to je stav, který je znám u některých původních skupin savců. Všichni savci se musí v životě smířit se smutným faktem, že jejich trvalý chrup se v průběhu času opotřebuje. Ztráta chrupu znamená u divoce žijících savců smrt.

Živočichy, kteří se tímto problémem zabývat nemusí, jsou bezesporu žraloci a rejnoci. Tyto paryby mají veliký počet zubů umístěných v několika řadách za sebou. Aktuálně funkční jsou obvykle 2 - 3 přední řady; v případě poškození, vylomení nebo opotřebování zubu je tento nahrazen zubem umístěným bezprostředně za ním. Zuby některých druhů slouží jako jakási pila, jejíž pomocí žralok "vyřezává" z velké kořisti kusy tkání. Zuby ryb jsou naproti tomu většinou tvarově jiné, protože slouží především k zachycení kořisti, která je polykána celá. K případnému zpracování potravy potom ryby používají tzv. požerákové zuby umístěné na žaberních obloucích.

Všechna výše uvedená fakta si můžete sami ověřit na výstavě "Lebky, skryté umění přírody". K vidění je zde více než 180 nejrozmanitějších lebek všech skupin obratlovců ze všech kontinentů i oceánů , ale i mnoha domácích zvířat.

Fotogalerie:

•   Fotografie z vernisáže výstavy
•   Fotografie z výstavy

•   Plakát k výstavě Lebky, skryté umění přírody
•   Pozvánka na vernisáž výstavy Lebky, skryté umění přírody
•   Pracovní listy pro žáky 1. stupně ZŠ
•   Pracovní listy pro žáky 2. stupně ZŠ