Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

Technika mikromozaiky (na našem území zcela ojedinělá), barevné sklosmalty, zlaté tessery (dílce mozaiky), filati (skleněná vlákna), měděný a pozinkovaný plech, Itálie, konec 19. století, restaurovaly: MgA. Magdalena Kracík Štorkánová, Ph.D. a Mgr. Jana Fořtová Torňošová, Eg4186

Mozaika byla umístěna na náhrobní desce na zrušeném městském hřbitově v Liberci na Ruprechtické ulici. Do Severočeského muzea ji předala v sedmdesátých letech 20. století Veřejná bezpečnost, která poškozený obraz zajistila u pachatele. Během letošního roku se díky finanční podpoře Nadace Preciosa podařilo mozaiku zrestaurovat pro budoucí muzejní expozice.

Předlohou mozaiky byla Hejnická madona, zvaná Mater Formosa (Matka spanilá), zázračná soška umístěná na oltáři chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Tato gotická dřevořezba učinila z Hejnic významné poutní místo, svým věhlasem přesahující zemské hranice. Podle legendy je uctívána od konce 12. století, kdy ji zavěsil sítař (řešetář) z Lužce na lípu na břehu říčky Smědé. Nejen jeho žena s dítětem, ale i další prosebníci se na přímluvu P. Marie dočkali zázračného uzdravení. Již roku 1211 byla údajně postavena na tomto místě kaple. První písemná zmínka o kostelu však pochází z roku 1408, kdy se stal cílem pouti měšťanů ze Zhořelce. Slohově socha Madony náleží do osmdesátých let 14. století.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

Neznámý známý sochař
Franz Metzner


V letošním roce je tomu sto let, co se v Liberci poprvé představil tehdy nejrenomovanější česko-německý sochař Franz Metzner. Pro výstavu českých Němců v Liberci navrhl figurální kašnu a zároveň v rámci jednání s představiteli města bylo dohodnuto, že toto dílo se stane novým výtvarným doplňkem náměstí před radnicí. Jak se celý příběh vyvinul, bude moci návštěvník výstavy „Franz Metzner – socha a architektura mezi secesí a monumentem“ sledovat na dokumentárních materiálech provázejících model hlavní figury z této kašny. Metznerovo dílo však poznamenalo i jiná města v Čechách, Německu a Rakousku. Jeho vztah k uplatnění sochy v architektuře, jak se stalo hlavní oblastí jeho tvorby i stěžejním zaměřením výstavy, se po téměř dvě desetiletí rozvíjel ve spolupráci s předními architekty zmíněných zemí. Pro českého diváka je zajímavá spolupráce především s jabloneckým rodákem architektem Josefem Zaschem. Mezi jeho spolupracovníky však je možné počítat také Josefa Hoffmanna a Josipa Plečnika, jejichž některé architektury Metznerovy sochy doplnily. Z rozsáhlého souboru Metz­nerových děl ve sbírkách Severočeského muzea v Liberci se tak na výstavu dostane necelá třetina, ale právě ta, která reprezentuje Metznerovo dílo v rámci architektury. V řadě případů již jím zdobené stavby, kašny a pomníky nestojí, většinou padly za oběť v druhé světové válce nebo někdy i po ní. Jeho význam v rámci sochařství secese tehdejšího Rakousko-Uherska se záhy vytratil díky jeho dlouhodobému působení v Německu, i když jeho vazby do Čech byly velmi časté až do konce jeho života. Druhým důvodem jeho zapomnění se stala předčasná smrt v roce 1919, která na jedné straně jeho osobu glorifikovala, na druhé straně jeho skutečné dílo zůstalo nepoznané a ty jeho části, které se staly věhlasnými (památník bitvy národů u Lipska) vypovídaly o jeho tvorbě značně jednostranně a spíše v politickém podtextu, než ve výtvarné rovině. Vztah F. Metznera k Liberci nebyl jen ve vztahu k zmíněné kašně. Na výstavě roku 1906 bylo vystavena řada jeho dalších děl a později se angažoval také v nerealizované zakázce na pomník Heinricha von Liebiega.


2. 1. 2007 od 16 hodin se uskuteční v Severočeském muzeu v Liberci přednáška k této výstavě.


Jan Mohr





 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 15.01.2018 03:33:45