Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI
GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI

GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI

ilustrace Jaroslav Róna, bibliofilie, ruční ražba, hliníkový obal, Argo, Praha 2015


V roce 2017 se podařilo Severočeskému muzeu získat do sbírky Starých tisků a knižní vazby knihu George Orwella Devatenáct set osmdesát čtyři, kterou ilustroval a zabalil do hliníkové vazby výtvarník Jaroslav Róna, jenž o knize mluví jako o kultovním díle jeho generace. V této podobě ji vydalo vydavatelství Argo v roce 2015.

Jaroslav Róna (*1957), spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých, se do povědomí veřejnosti zapsal jako výrazná originální osobnost vymykající se svými sochařskými i malířskými pracemi z dobově aktuálních trendů. Širší veřejnosti je výtvarník znám svými realizacemi do veřejného prostoru, z nichž některé vzbuzují i vyhrocené názorové polemiky a reakce. Připomeňme kupříkladu diskuse kolem pomníku Franze Kafky v Praze (2003) nebo jezdeckého pomníku Markraběte Jošta v Brně (2015). Libereckým občanům je výtvarník znám Edisonovou lampou před vstupem do Obchodního domu Plaza, Dítětem z Marsu na Ještědu a sochou Sedícího čerta umístěnou před budovou Oblastní galerie Liberec.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

ALFONS MUCHA

FOTOGRAFIE Z ATELIÉRU


Jak je již z názvu patrné, aktuální výstava v Severočeském muzeu představí Alfonse Muchu (1860–1939), pravděpodobně nejznámějšího českého umělce ve světě, nejen tak, jak je všeobecně vnímán a uznáván, tedy jako mistra dekorativního ornamentu a brilantního malíře, ale nezvykle i jako výrazného fotografa. Zájem o Muchovo dílo, oživený jednak stopadesátým výročím jeho narození v loňském roce, jednak nedůstojným sporem o umístění cyklu pláten Slovanská epopej, reflektovalo s většími či menšími ambicemi hned několik výstav doma i v zahraničí. Ve víru znovu rozpoutaných sporů o jeho umělecký odkaz, kdy na straně jedné je až nekriticky veleben a na straně druhé stejně zarputile odmítán, je však právě Muchova fotografická tvorba neprávem opomíjena a jakoby přehlížena, přestože ho i v tomto oboru můžeme považovat za skutečného průkopníka, zejména co se žánru aktu týče.

Jistá nechuť teoretiků zabývat se více Muchovým fotografickým dílem snad historicky pramení z toho, že fotografie mu nikdy nebyla "uměleckým" oborem, ale pouhým prostředkem k zachycení momentálního okamžiku; poloh, výrazů a gest modelů, se kterými dále pracoval již jako malíř. Snad právě pro tento moment se zdají být jeho fotografie statické a naaranžované, ale za objektivem vždy stál Alfons Mucha, malíř. Tak jsou jeho snímky více fotografickými obrazy na pomezí dokumentu než živými fotografiemi majícími prvoplánově umělecké ambice.

S fotografováním modelů a ateliérových kompozicí začal Mucha velmi záhy, nejspíš již ve Vídni kolem roku 1880, tedy v době, kdy fotografie byla víceméně novým oborem zobrazování, a prakticky se jí věnoval až do konce 20. let 20. století, zvláště intenzivně pak v období vzniku Slovanské epopeje, tedy mezi lety 1912-1926. Šťastnou shodou okolností, i péčí Jiřího Muchy, zůstaly desky a negativy, které si Mucha také sám vyvolával, v rodině zachovány a mohly být znovu vykopírované.

Právě jednu z několika málo takto vzniklých kolekcí, jež čítá zhruba šedesát fotografií, budou moci návštěvníci zhlédnout společně s originálními Muchovými plakáty ze sbírek muzea. Ač se některé z vystavených plakátů objevily již v minulosti na některých tematicky zaměřených výstavách, v úplnosti jsou veřejnosti prezentovány vůbec poprvé. Vedle patrně nejslavnějšího Muchova plakátu, kterým je "La Dame aux Camelias" z roku 1896, zaslouží obdiv také další reklamní, neméně impozantní plakáty nejen pro herečku S. Bernhardtovou a divadlo "Théâtre de la Renaissance". Právě zde mohl Mucha plně uplatnit a k dokonalosti dovést svůj grafický styl, založený na stylizaci převážně ženských postav zasazených do dekorativního rámce. Jako ilustrace Muchova všestranného nadání na poli užitého umění může sloužit také návrh gobelínu a koberce (pro účast firmy Ginzkey ve Vratislavicích n. N. na světové výstavě v Paříži 1900), který je zde vystaven společně se zmenšenou replikou téhož koberce vyvázanou při příležitosti 120. výročí založení firmy Ginzkey v roce 1963.

Bonusem výstavy je pak unikátní plastika podle návrhu A. Muchy s názvem "Dívčí hlava" vzniklá kolem roku 1900, která se návštěvníkům představí v prosinci v rámci permanentního cyklu Exponát měsíce.

Zdenek Hrabák


Fotogalerie:



 



DOPROVODNÉ PROGRAMY
NEJEN PRO ŠKOLY


Doprovodné programy 2018

 nabídka programů pro rok 2018

» pracovní listy



Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 15.06.2018 11:25:20