Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI
GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI

GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI

ilustrace Jaroslav Róna, bibliofilie, ruční ražba, hliníkový obal, Argo, Praha 2015


V roce 2017 se podařilo Severočeskému muzeu získat do sbírky Starých tisků a knižní vazby knihu George Orwella Devatenáct set osmdesát čtyři, kterou ilustroval a zabalil do hliníkové vazby výtvarník Jaroslav Róna, jenž o knize mluví jako o kultovním díle jeho generace. V této podobě ji vydalo vydavatelství Argo v roce 2015.

Jaroslav Róna (*1957), spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých, se do povědomí veřejnosti zapsal jako výrazná originální osobnost vymykající se svými sochařskými i malířskými pracemi z dobově aktuálních trendů. Širší veřejnosti je výtvarník znám svými realizacemi do veřejného prostoru, z nichž některé vzbuzují i vyhrocené názorové polemiky a reakce. Připomeňme kupříkladu diskuse kolem pomníku Franze Kafky v Praze (2003) nebo jezdeckého pomníku Markraběte Jošta v Brně (2015). Libereckým občanům je výtvarník znám Edisonovou lampou před vstupem do Obchodního domu Plaza, Dítětem z Marsu na Ještědu a sochou Sedícího čerta umístěnou před budovou Oblastní galerie Liberec.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

NÁM, NÁM NARODIL SE!
9. LISTOPADU 2012 - 1. LEDNA 2013


Plakát k výstavě Nám, nám narodil se! Názvy betlém a jesle, vyjadřující úctu k biblickému místu Kristova narození ve městě Betlémě a k ostatkům krmítkových jeslí, v nichž spočíval živý Ježíš, se v průběhu 17. století začaly užívat pro scénická zobrazení narození Páně (včetně dalších událostí vánočního okruhu), kde bylo možno přestavovat figury v závislosti na liturgickém kalendáři. Svatý František z Assisi, aby vystupňoval iluzi prožitku vánoční události, nechal roku 1223 postavit jesle ve volné přírodě, na strmé hoře plné jeskyní a pousteven u Greccia v severní Itálii. Při půlnoční bohoslužbě kázal u jeslí, k nimž nechal přivést živého osla a volka, neboť chtěl na vlastní oči spatřit nouzi právě narozeného Božího syna. Tato touha spoluprožít biblickou událost je podstatným rysem betlému jako zvláštního fenoménu výtvarného umění.


Skříňkový betlém Betlémy, jež se zrodily na církevní půdě, pronikly v 16. až 18. století do šlechtických a bohatých měšťanských rodin a poté, co byly vykázány osvícenskými reformami z kostelů, zažily v 19. století mocnou vlnu rozkvětu v lidovém prostředí. Kolem poloviny 19. století se ve velké části Evropy mohlo říci, že o Vánocích téměř není rodiny, kde by nestál betlém, a to jak v centru římskokatolické církve v Římě, tak v poslední vsi v pohraničních horách Čech.


Velký původně pohyblivý betlém Dosud nejrozsáhlejší výstava ze sbírky betlémů Severočeského muzea v Liberci je doplněna exponáty z Oblastního muzea v Děčíně, Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem, Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí a Biskupství litoměřického. Představuje historické betlémy ze severních a severovýchodních Čech v časovém rozpětí od druhé poloviny 18. století do čtyřicátých let 20. století. Liberec se stal v souladu s malířskou tradicí, doloženou jmény malířů kostelních obrazů a deskovým kostelním betlémem z kostela sv. Vojtěcha v Ostašově, spolu s dalšími lokalitami v okolí střediskem malby papírových betlémů. V Jizerských horách a na Frýdlantsku se malba papírových figur prolínala s dřevořezbou, která však zde nedosáhla takových kvalit jako v oblasti Krkonoš a Podkrkonoší nebo ve Šluknovském výběžku. Zatímco v průmyslové metropoli, jakou byl Liberec, již koncem 19. století přestávali v rodinách betlémy stavět, v Krkonoších a na Šluknovsku košatý rozvoj betlemářství zastavila až druhá světová válka. Betlemářství je z valné části uměním anonymním, přesto můžeme jmenovat významné osobnosti libereckých malířů, kteří se věnovali malbě betlémových figur – Johanna Floriana Schäfera a jeho syna, Jakoba Ginzela, Josefa Siebera, Eduarda Liewehra nebo Adolfa Hildebranda. Mistrovství dlouhé řady řezbářů Šluknovska na výstavě prezentují tři vynikající tvůrci – Anton Müller, Anton Wendler a Franz Rosche.



Fotogalerie:

Ke stažení: Odkazy:
 



DOPROVODNÉ PROGRAMY
NEJEN PRO ŠKOLY


Doprovodné programy 2018

 nabídka programů pro rok 2018

» pracovní listy



Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 15.06.2018 11:25:20