Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

Václav Žďárský: VÝVĚSNÍ ŠTÍT VE TVARU KLÍČE
Václav Žďárský: STOJANOVÝ RÁMEČEK NA FOTOGRAFII

UMĚLECKÝ KOVÁŘ VÁCLAV ŽĎÁRSKÝ STARŠÍ:

VÝVĚSNÍ ŠTÍT VE TVARU KLÍČE
Čechy, Turnov, kované železo, kolem roku 1903, získáno nákupem od potomků autora v roce 2012, inv. č. OK3458

STOJANOVÝ RÁMEČEK NA FOTOGRAFII
Čechy, Turnov, kujné železo, kolem roku 1903, získáno nákupem od potomků autora v roce 2013, inv. č. OK3472


Václav Žďárský (29. 6. 1869 - 17. 4. 1948) se narodil v Příšovicích u Turnova. Řemeslu se začal učit od roku 1883 v Hodkovicích nad Mohelkou, kde po třech letech získal výuční list. Po krátkém působení v kovářských dílnách v Liberci a v Jablonci nad Nisou se roku 1888 vydal do Německa na cestu za zkušenou. Až do podzimu roku 1892 pracoval u kovářských mistrů v Drážďanech, Berlíně a Lipsku. Poté se vrátil zpět do Čech, aby si v Mladé Boleslavi otevřel vlastní dílnu, kterou však v létě 1893 opustil a odjel znovu do Německa, kde střídavě pracoval v Drážďanech a Hamburku až do roku 1902. Poté se usadil v Turnově, kde si v Riegrově ulici zřídil vlastní dílnu, ve které působil až do konce života. Dlouhá léta strávená prací v kovářských dílnách v Německu přinesla Václavu Žďárskému bohaté zkušenosti a znalosti moderních výtvarných proudů právě nastupující secese, které poté zúročil ve vlastní tvorbě na Turnovsku. Jeho nejčastějšími zakázkami byly náhrobní mříže a domovní vrata. Jeho práce z počátku 20. století se vyznačují rostlinnými motivy typickými pro ranou fázi secese a vynikajícím řemeslným zpracováním. Na jeho tvorbu navázal syn Václav Žďárský mladší, který pracoval rovněž v dílně v Turnově, kde v závěru života také vyučoval umělecké kovářství a zámečnictví na tamní Střední uměleckoprůmyslové škole.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

NÁM, NÁM NARODIL SE!
9. LISTOPADU 2012 - 1. LEDNA 2013


Plakát k výstavě Nám, nám narodil se! Názvy betlém a jesle, vyjadřující úctu k biblickému místu Kristova narození ve městě Betlémě a k ostatkům krmítkových jeslí, v nichž spočíval živý Ježíš, se v průběhu 17. století začaly užívat pro scénická zobrazení narození Páně (včetně dalších událostí vánočního okruhu), kde bylo možno přestavovat figury v závislosti na liturgickém kalendáři. Svatý František z Assisi, aby vystupňoval iluzi prožitku vánoční události, nechal roku 1223 postavit jesle ve volné přírodě, na strmé hoře plné jeskyní a pousteven u Greccia v severní Itálii. Při půlnoční bohoslužbě kázal u jeslí, k nimž nechal přivést živého osla a volka, neboť chtěl na vlastní oči spatřit nouzi právě narozeného Božího syna. Tato touha spoluprožít biblickou událost je podstatným rysem betlému jako zvláštního fenoménu výtvarného umění.


Skříňkový betlém Betlémy, jež se zrodily na církevní půdě, pronikly v 16. až 18. století do šlechtických a bohatých měšťanských rodin a poté, co byly vykázány osvícenskými reformami z kostelů, zažily v 19. století mocnou vlnu rozkvětu v lidovém prostředí. Kolem poloviny 19. století se ve velké části Evropy mohlo říci, že o Vánocích téměř není rodiny, kde by nestál betlém, a to jak v centru římskokatolické církve v Římě, tak v poslední vsi v pohraničních horách Čech.


Velký původně pohyblivý betlém Dosud nejrozsáhlejší výstava ze sbírky betlémů Severočeského muzea v Liberci je doplněna exponáty z Oblastního muzea v Děčíně, Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem, Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí a Biskupství litoměřického. Představuje historické betlémy ze severních a severovýchodních Čech v časovém rozpětí od druhé poloviny 18. století do čtyřicátých let 20. století. Liberec se stal v souladu s malířskou tradicí, doloženou jmény malířů kostelních obrazů a deskovým kostelním betlémem z kostela sv. Vojtěcha v Ostašově, spolu s dalšími lokalitami v okolí střediskem malby papírových betlémů. V Jizerských horách a na Frýdlantsku se malba papírových figur prolínala s dřevořezbou, která však zde nedosáhla takových kvalit jako v oblasti Krkonoš a Podkrkonoší nebo ve Šluknovském výběžku. Zatímco v průmyslové metropoli, jakou byl Liberec, již koncem 19. století přestávali v rodinách betlémy stavět, v Krkonoších a na Šluknovsku košatý rozvoj betlemářství zastavila až druhá světová válka. Betlemářství je z valné části uměním anonymním, přesto můžeme jmenovat významné osobnosti libereckých malířů, kteří se věnovali malbě betlémových figur – Johanna Floriana Schäfera a jeho syna, Jakoba Ginzela, Josefa Siebera, Eduarda Liewehra nebo Adolfa Hildebranda. Mistrovství dlouhé řady řezbářů Šluknovska na výstavě prezentují tři vynikající tvůrci – Anton Müller, Anton Wendler a Franz Rosche.



Fotogalerie:

Ke stažení: Odkazy:
 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2019 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 16.03.2019 00:04:40