Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

Technika mikromozaiky (na našem území zcela ojedinělá), barevné sklosmalty, zlaté tessery (dílce mozaiky), filati (skleněná vlákna), měděný a pozinkovaný plech, Itálie, konec 19. století, restaurovaly: MgA. Magdalena Kracík Štorkánová, Ph.D. a Mgr. Jana Fořtová Torňošová, Eg4186

Mozaika byla umístěna na náhrobní desce na zrušeném městském hřbitově v Liberci na Ruprechtické ulici. Do Severočeského muzea ji předala v sedmdesátých letech 20. století Veřejná bezpečnost, která poškozený obraz zajistila u pachatele. Během letošního roku se díky finanční podpoře Nadace Preciosa podařilo mozaiku zrestaurovat pro budoucí muzejní expozice.

Předlohou mozaiky byla Hejnická madona, zvaná Mater Formosa (Matka spanilá), zázračná soška umístěná na oltáři chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Tato gotická dřevořezba učinila z Hejnic významné poutní místo, svým věhlasem přesahující zemské hranice. Podle legendy je uctívána od konce 12. století, kdy ji zavěsil sítař (řešetář) z Lužce na lípu na břehu říčky Smědé. Nejen jeho žena s dítětem, ale i další prosebníci se na přímluvu P. Marie dočkali zázračného uzdravení. Již roku 1211 byla údajně postavena na tomto místě kaple. První písemná zmínka o kostelu však pochází z roku 1408, kdy se stal cílem pouti měšťanů ze Zhořelce. Slohově socha Madony náleží do osmdesátých let 14. století.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

NÁM, NÁM NARODIL SE!
9. LISTOPADU 2012 - 1. LEDNA 2013


Plakát k výstavě Nám, nám narodil se! Názvy betlém a jesle, vyjadřující úctu k biblickému místu Kristova narození ve městě Betlémě a k ostatkům krmítkových jeslí, v nichž spočíval živý Ježíš, se v průběhu 17. století začaly užívat pro scénická zobrazení narození Páně (včetně dalších událostí vánočního okruhu), kde bylo možno přestavovat figury v závislosti na liturgickém kalendáři. Svatý František z Assisi, aby vystupňoval iluzi prožitku vánoční události, nechal roku 1223 postavit jesle ve volné přírodě, na strmé hoře plné jeskyní a pousteven u Greccia v severní Itálii. Při půlnoční bohoslužbě kázal u jeslí, k nimž nechal přivést živého osla a volka, neboť chtěl na vlastní oči spatřit nouzi právě narozeného Božího syna. Tato touha spoluprožít biblickou událost je podstatným rysem betlému jako zvláštního fenoménu výtvarného umění.


Skříňkový betlém Betlémy, jež se zrodily na církevní půdě, pronikly v 16. až 18. století do šlechtických a bohatých měšťanských rodin a poté, co byly vykázány osvícenskými reformami z kostelů, zažily v 19. století mocnou vlnu rozkvětu v lidovém prostředí. Kolem poloviny 19. století se ve velké části Evropy mohlo říci, že o Vánocích téměř není rodiny, kde by nestál betlém, a to jak v centru římskokatolické církve v Římě, tak v poslední vsi v pohraničních horách Čech.


Velký původně pohyblivý betlém Dosud nejrozsáhlejší výstava ze sbírky betlémů Severočeského muzea v Liberci je doplněna exponáty z Oblastního muzea v Děčíně, Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem, Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí a Biskupství litoměřického. Představuje historické betlémy ze severních a severovýchodních Čech v časovém rozpětí od druhé poloviny 18. století do čtyřicátých let 20. století. Liberec se stal v souladu s malířskou tradicí, doloženou jmény malířů kostelních obrazů a deskovým kostelním betlémem z kostela sv. Vojtěcha v Ostašově, spolu s dalšími lokalitami v okolí střediskem malby papírových betlémů. V Jizerských horách a na Frýdlantsku se malba papírových figur prolínala s dřevořezbou, která však zde nedosáhla takových kvalit jako v oblasti Krkonoš a Podkrkonoší nebo ve Šluknovském výběžku. Zatímco v průmyslové metropoli, jakou byl Liberec, již koncem 19. století přestávali v rodinách betlémy stavět, v Krkonoších a na Šluknovsku košatý rozvoj betlemářství zastavila až druhá světová válka. Betlemářství je z valné části uměním anonymním, přesto můžeme jmenovat významné osobnosti libereckých malířů, kteří se věnovali malbě betlémových figur – Johanna Floriana Schäfera a jeho syna, Jakoba Ginzela, Josefa Siebera, Eduarda Liewehra nebo Adolfa Hildebranda. Mistrovství dlouhé řady řezbářů Šluknovska na výstavě prezentují tři vynikající tvůrci – Anton Müller, Anton Wendler a Franz Rosche.



Fotogalerie:

Ke stažení: Odkazy:
 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 15.01.2018 03:33:45