Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

Technika mikromozaiky (na našem území zcela ojedinělá), barevné sklosmalty, zlaté tessery (dílce mozaiky), filati (skleněná vlákna), měděný a pozinkovaný plech, Itálie, konec 19. století, restaurovaly: MgA. Magdalena Kracík Štorkánová, Ph.D. a Mgr. Jana Fořtová Torňošová, Eg4186

Mozaika byla umístěna na náhrobní desce na zrušeném městském hřbitově v Liberci na Ruprechtické ulici. Do Severočeského muzea ji předala v sedmdesátých letech 20. století Veřejná bezpečnost, která poškozený obraz zajistila u pachatele. Během letošního roku se díky finanční podpoře Nadace Preciosa podařilo mozaiku zrestaurovat pro budoucí muzejní expozice.

Předlohou mozaiky byla Hejnická madona, zvaná Mater Formosa (Matka spanilá), zázračná soška umístěná na oltáři chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Tato gotická dřevořezba učinila z Hejnic významné poutní místo, svým věhlasem přesahující zemské hranice. Podle legendy je uctívána od konce 12. století, kdy ji zavěsil sítař (řešetář) z Lužce na lípu na břehu říčky Smědé. Nejen jeho žena s dítětem, ale i další prosebníci se na přímluvu P. Marie dočkali zázračného uzdravení. Již roku 1211 byla údajně postavena na tomto místě kaple. První písemná zmínka o kostelu však pochází z roku 1408, kdy se stal cílem pouti měšťanů ze Zhořelce. Slohově socha Madony náleží do osmdesátých let 14. století.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

V ULITĚ I JINAK
geometrie designu Jana Padrnose ...


Slovo design se stalo v posledních dvou desetiletích synonymem pro uměleckou tvorbu spojenou s výtvarným počinem v oblasti mimo klasické obory volného umění, byť je s nimi často propojováno či jimi přímo ovlivněno. Jméno designéra pak mnohdy dává předem určitou záruku výtvarné kvality konkrétního artefaktu i když se často setkáváme s předměty, které svojí originalitou, ale i konstrukčním a užitným řešením nás zaujmou, aniž bychom znali jejich tvůrce.

Liberec rozhodně neplýtvá přílišnou propagací soudobého designu, natož jeho širším zastoupením na místním trhu, i když je zde relativně široká vrstva potenciálních zájemců. Mezeru v propagaci soudobého designu se občas snaží zaplnit Severočeské muzeum. Je tomu tak i v případě výstavy připravované na únor a březen tohoto roku. Vystavovaným autorem je tentokrát designér Jan Padrnos, tvořící převážně v Praze a občasným působením tíhnoucí do rodné západomoravské Třebíče. Jak to často bývá je známý díky výstavní prezentaci více v cizině než doma (výstavy v Bruselu, Vídni, Essenu), kde prezentoval nábytek vlastní firmy Blackbox a zúčastnil se i výstav českého designu v Miláně, New Yorku, Saint-Étienne. Čistota a lapidárnost tvaru, která je pro Jana Padrnose charakteristická, nepostrádá na druhé straně hravost s formou, vždy však vychází z promyšleného užití materiálu a jeho zpracování. Zde se odráží jeho studium na ČVUT v Praze i následná několikaletá praxe u firmy Ahrend - profesionální interiéry. Výstavou v Hoffmannově domě v Brtnici, kterou připravila Moravská galerie v Brně (kurátorka Martina Straková) se obsáhleji před dvěma lety prezentoval na domácí půdě a pomyslná vazba na jednoho z představitelů vídeňské secese a jeho komplexní pojetí různých složek volného i užitého umění mělo tak vhodné entré i náznak jeho současné tvorby,kdy vedle interiérové tvorby se vydal i na cestu projektanta architektury, aby tak naplnil v současnosti myšlenky jednoho z jeho velkých předchůdců. Ostatně Třebíč je jen několik kilometrů vzdálená od Brtnice.

Libereckou výstavou, nazvanou V ULITĚ I JINAK - geometrie designu Jana Padrnose, se tak tvorba jednoho z tvůrců naší soudobé designérské a výtvarné tvorby dostává i na sever Čech, kde kdysi studoval i jeden z dalších významných tvůrců v chápání výtvarně jednotného a myšlenkově vyprecizovaného projevu - Adolf Loos, se kterým Jana Padrnose spojuje chápání materiálu a jeho kvalit v užití s vnější i vnitřní architekturou. Výstava zahájená 5. února v 17 hodin potrvá do 29. března tohoto roku.

J. Mohr

fotogalerie - výstava ...
fotogalerie - vernisáž výstavy ...


 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 15.01.2018 03:33:45