Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI
GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI

GEORGE ORWELL: DEVATENÁCT SET OSMDESÁT ČTYŘI

ilustrace Jaroslav Róna, bibliofilie, ruční ražba, hliníkový obal, Argo, Praha 2015


V roce 2017 se podařilo Severočeskému muzeu získat do sbírky Starých tisků a knižní vazby knihu George Orwella Devatenáct set osmdesát čtyři, kterou ilustroval a zabalil do hliníkové vazby výtvarník Jaroslav Róna, jenž o knize mluví jako o kultovním díle jeho generace. V této podobě ji vydalo vydavatelství Argo v roce 2015.

Jaroslav Róna (*1957), spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých, se do povědomí veřejnosti zapsal jako výrazná originální osobnost vymykající se svými sochařskými i malířskými pracemi z dobově aktuálních trendů. Širší veřejnosti je výtvarník znám svými realizacemi do veřejného prostoru, z nichž některé vzbuzují i vyhrocené názorové polemiky a reakce. Připomeňme kupříkladu diskuse kolem pomníku Franze Kafky v Praze (2003) nebo jezdeckého pomníku Markraběte Jošta v Brně (2015). Libereckým občanům je výtvarník znám Edisonovou lampou před vstupem do Obchodního domu Plaza, Dítětem z Marsu na Ještědu a sochou Sedícího čerta umístěnou před budovou Oblastní galerie Liberec.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

… ZAKRESLENO. J. V. SCHEYBAL


Když před sedmi lety PhDr. Josef Václav Scheybal zemřel, zůstalo po něm prázdné místo. Osobnost mimořádného rozhledu, encyklopedických znalostí nejen ze studovaných oborů etnografie a dějin umění, ale ze všech odvětví příbuzných, vědec, u něhož se kritické myšlení harmonicky snoubilo s výtvarným nadáním, moudrý citlivý člověk, jenž pamatoval zmizelý svět. Ztráta se ještě prohloubila na počátku loňského roku s odchodem PhDr. Jany Scheybalové, manželky a spolupracovnice, etnografky a spoluautorky řady děl, jež statečně nesla tíhu posledních let života J. V. Scheybala, kdy byl těžce nemocen.

Posledního dne loňského roku to bylo osmdesát let, kdy se J. V. Scheybal narodil ve vsi Kristiánov na Frýdlantsku, Anně Riemerové, dceři hostinského a Josefu Scheybalovi, jednomu z nemnoha Čechů, jenž si vyhledal nevěstu v ryze německém prostředí. Když po deseti letech, roku 1938, museli Scheybalovi Frýdlantsko opustit, nalezli nový domov v Turnově. Na Turnovsku, štědře obdařeném přírodními a výtvarnými památkami i vynikajícími muži vědy a umění se vnímavý chlapec setkal s odkazem malíře a kreslíře Jana Prouska, nadšeného propagátora pojizerské roubené architektury. Možná u něj nalezl první poučení, když se za okupace na toulkách s otcem po venkově Českého ráje a Podještědí pokoušel o první národopisné kresby. Spojovalo jej s ním rovněž vřelé vlastenectví člověka žijícího blízko národnostní hranice a není bez zajímavosti, že akad. malíř J. Prousek se stal roku 1892 prvním zástupcem české národnosti v kuratoriu tehdejšího Severočeského průmyslového muzea. Jistě i on by nadšeně souhlasil se Scheybalovým rozhodnutím přijmout místo etnografa v Severočeském muzeu v Liberci. Josef V. Scheybal nastoupil roku 1965 do historického oddělení SM a strávil zde čtyřiadvacet let. Podílel se zásadním způsobem na tvorbě a zpracování sbírek historického oddělení, navrhl a realizoval bezpočet výstav a expozic nejen v Severočeském muzeu, ale i v řadě muzeí, památníků a institucí v regionu. Připravoval audiovizuální programy, pořádal přednášky pro veřejnost a prováděl soustavnou dokumentaci movitých i nemovitých památek, fotografickou, a také kresebnou, měřickou. Byl neocenitelným pomocníkem muzejních archeologů a jeho rekonstrukce sklářské osady Karlova huť v Jizerských horách a renesanční keramiky z Modlibohova budou pravým magnetem pro návštěvníky. Obrovské Scheybalovo dílo se nedá vtěsnat do několika vět. Výstava chce ukázat dvě stránky jeho působnosti, svědomitou mravenčí činnost muzejníka a stejně poctivou a obětavou práci malíře a kreslíře, který zanechal v řadě muzeí a institucí stovky národopisných kreseb ze záchranných výzkumů v lokalitách obětovaných těžbě uhlí či určených k zatopení.

Jednou z nejvýznamnějších institucí, v jejímž fondu se nalézá více než pět set Scheybalových národopisných kreseb, je Etnologický ústav Akademie věd ČR v Praze, který je spolupořadatelem výstavy. Díky tomu má liberecká veřejnost mimořádnou příležitost shlédnout mnohé dosud nevystavované materiály z výzkumů v Podkrušnohoří, na Teplicku, Chebsku, Opavsku a také v zahraničí, na Daruvarsku ve Slavonii. Další velkou předností této spolupráce byla možnost vystavit společně kresbu i skutečný předmět z fondu Severočeského muzea, který byl její předlohou. Krásným příkladem je vzácná lidová malovaná skříň, datovaná 1759. A je zvlášť potěšitelné, že v důsledku finanční podpory Statutárního města Liberec k výstavě vychází katalog.

B. Krámská



 



DOPROVODNÉ PROGRAMY
NEJEN PRO ŠKOLY


Doprovodné programy 2018

 nabídka programů pro rok 2018

» pracovní listy



Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 23.05.2018 19:24:50