Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

Kávový servis (součást setu Lilia)

KÁVOVÝ SERVIS
součást setu Lilia, Studio Vjemy, Design 2012-2017

Kostra kávového servisu je součástí porcelánového setu Lilia. Autorské studio Vjemy, které založili v roce 2013 Adam, Samuel a Světlana Ciglerovi, v této sérii navazuje na tradici českého kubismu v užitém umění. Princip kubismu byl založen na krystalu - geometricky komplexní struktuře složené ze šikmých ploch a ostrých hran. Autoři se však inspirovali i islámským uměním dekoru, a to nekonečně opakujícím se vzorem, jehož mřížka je zpravidla šestiúhelníková. Zmnožením jednotlivých symetrických předmětů z kolekce geometrického setu a jejich vyskládáním vedle sebe pak vznikají podivuhodné trojrozměrné vzory, které jsou následně převáděny do 2d grafiky. Porcelán se vyrábí malosériově v České republice.

[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

… ZAKRESLENO. J. V. SCHEYBAL


Když před sedmi lety PhDr. Josef Václav Scheybal zemřel, zůstalo po něm prázdné místo. Osobnost mimořádného rozhledu, encyklopedických znalostí nejen ze studovaných oborů etnografie a dějin umění, ale ze všech odvětví příbuzných, vědec, u něhož se kritické myšlení harmonicky snoubilo s výtvarným nadáním, moudrý citlivý člověk, jenž pamatoval zmizelý svět. Ztráta se ještě prohloubila na počátku loňského roku s odchodem PhDr. Jany Scheybalové, manželky a spolupracovnice, etnografky a spoluautorky řady děl, jež statečně nesla tíhu posledních let života J. V. Scheybala, kdy byl těžce nemocen.

Posledního dne loňského roku to bylo osmdesát let, kdy se J. V. Scheybal narodil ve vsi Kristiánov na Frýdlantsku, Anně Riemerové, dceři hostinského a Josefu Scheybalovi, jednomu z nemnoha Čechů, jenž si vyhledal nevěstu v ryze německém prostředí. Když po deseti letech, roku 1938, museli Scheybalovi Frýdlantsko opustit, nalezli nový domov v Turnově. Na Turnovsku, štědře obdařeném přírodními a výtvarnými památkami i vynikajícími muži vědy a umění se vnímavý chlapec setkal s odkazem malíře a kreslíře Jana Prouska, nadšeného propagátora pojizerské roubené architektury. Možná u něj nalezl první poučení, když se za okupace na toulkách s otcem po venkově Českého ráje a Podještědí pokoušel o první národopisné kresby. Spojovalo jej s ním rovněž vřelé vlastenectví člověka žijícího blízko národnostní hranice a není bez zajímavosti, že akad. malíř J. Prousek se stal roku 1892 prvním zástupcem české národnosti v kuratoriu tehdejšího Severočeského průmyslového muzea. Jistě i on by nadšeně souhlasil se Scheybalovým rozhodnutím přijmout místo etnografa v Severočeském muzeu v Liberci. Josef V. Scheybal nastoupil roku 1965 do historického oddělení SM a strávil zde čtyřiadvacet let. Podílel se zásadním způsobem na tvorbě a zpracování sbírek historického oddělení, navrhl a realizoval bezpočet výstav a expozic nejen v Severočeském muzeu, ale i v řadě muzeí, památníků a institucí v regionu. Připravoval audiovizuální programy, pořádal přednášky pro veřejnost a prováděl soustavnou dokumentaci movitých i nemovitých památek, fotografickou, a také kresebnou, měřickou. Byl neocenitelným pomocníkem muzejních archeologů a jeho rekonstrukce sklářské osady Karlova huť v Jizerských horách a renesanční keramiky z Modlibohova budou pravým magnetem pro návštěvníky. Obrovské Scheybalovo dílo se nedá vtěsnat do několika vět. Výstava chce ukázat dvě stránky jeho působnosti, svědomitou mravenčí činnost muzejníka a stejně poctivou a obětavou práci malíře a kreslíře, který zanechal v řadě muzeí a institucí stovky národopisných kreseb ze záchranných výzkumů v lokalitách obětovaných těžbě uhlí či určených k zatopení.

Jednou z nejvýznamnějších institucí, v jejímž fondu se nalézá více než pět set Scheybalových národopisných kreseb, je Etnologický ústav Akademie věd ČR v Praze, který je spolupořadatelem výstavy. Díky tomu má liberecká veřejnost mimořádnou příležitost shlédnout mnohé dosud nevystavované materiály z výzkumů v Podkrušnohoří, na Teplicku, Chebsku, Opavsku a také v zahraničí, na Daruvarsku ve Slavonii. Další velkou předností této spolupráce byla možnost vystavit společně kresbu i skutečný předmět z fondu Severočeského muzea, který byl její předlohou. Krásným příkladem je vzácná lidová malovaná skříň, datovaná 1759. A je zvlášť potěšitelné, že v důsledku finanční podpory Statutárního města Liberec k výstavě vychází katalog.

B. Krámská



 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje


» vypnout pozadí…

 

© 2004-2020 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 14.02.2020 00:31:33