Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

Technika mikromozaiky (na našem území zcela ojedinělá), barevné sklosmalty, zlaté tessery (dílce mozaiky), filati (skleněná vlákna), měděný a pozinkovaný plech, Itálie, konec 19. století, restaurovaly: MgA. Magdalena Kracík Štorkánová, Ph.D. a Mgr. Jana Fořtová Torňošová, Eg4186

Mozaika byla umístěna na náhrobní desce na zrušeném městském hřbitově v Liberci na Ruprechtické ulici. Do Severočeského muzea ji předala v sedmdesátých letech 20. století Veřejná bezpečnost, která poškozený obraz zajistila u pachatele. Během letošního roku se díky finanční podpoře Nadace Preciosa podařilo mozaiku zrestaurovat pro budoucí muzejní expozice.

Předlohou mozaiky byla Hejnická madona, zvaná Mater Formosa (Matka spanilá), zázračná soška umístěná na oltáři chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Tato gotická dřevořezba učinila z Hejnic významné poutní místo, svým věhlasem přesahující zemské hranice. Podle legendy je uctívána od konce 12. století, kdy ji zavěsil sítař (řešetář) z Lužce na lípu na břehu říčky Smědé. Nejen jeho žena s dítětem, ale i další prosebníci se na přímluvu P. Marie dočkali zázračného uzdravení. Již roku 1211 byla údajně postavena na tomto místě kaple. První písemná zmínka o kostelu však pochází z roku 1408, kdy se stal cílem pouti měšťanů ze Zhořelce. Slohově socha Madony náleží do osmdesátých let 14. století.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

SLAVNÉ VILY LIBERECKÉHO KRAJE


Výběr padesáti významných vil z Libereckého kraje představuje přehled vývoje architektury v oblasti tvorby rodinného obydlí od historismu až po současnost na sledovaném území. Především období secese a potom třicátých let dvacátého století ukazuje na sílu hospodářského rozkvětu zmíněných období a zároveň na kvalitu a různorodost tehdejší architektury. Příznačně pak zcela absentuje období od konce 40. až po konec 50. let.

Nejvíce prostoru zabírají liberecké vily, které pokrývají celé prezentované období od roku 1870, ale zajímavé stavby představuje i značně rozsáhlý soubor vil z Jablonce nad Nisou, kde vedle prací tvůrců secese a moderny Zascheho a Hemmericha jsou bezesporu nejvýznamnějšími vily německého architekta Lauterbacha. Prezentace vily malíře W. F. Jaegera z Raspenavy představuje jednu z nejstarších secesních vil na našem území a zároveň jistý badatelský otazník, když její tvůrce zatím není znám. Jaegerovy vazby na vídeňskou uměleckou obec okolo spolku Wiener Secession by však mohly být v budoucnosti určitým vodítkem.

Jsou-li v někdejších českoněmeckých městech především práce českoněmeckých a německých architektů, pak zcela jiný obraz prezentují česká města, především Turnov, kde především stavby architekta Vladimíra Krýše jsou pro mnohé návštěvníky překvapením. Význam odborného školství na Liberecku v první polovině 20. století dokládají stavby vil pedagogů těchto škol v Železném Brodu (Metelák, Brychta, Juna) i Turnově (Karč). V Liberci k nim můžeme řadit vilu architekta Maxe Kühna, profesora na liberecké Státní průmyslové škole.

Vývoj v posledních padesáti letech svědčí o ztrátě kontinuity v této oblasti architektury i snahy posledních dvou desetiletí o jistou rehabilitaci, zároveň však vyniká dobová proměna v pohledu na společensky kultivované rodinné bydlení.

Výstava prezentuje především dokumentační materiál k jednotlivým stavbám, kde vedle textů a fotografií je možné vidět i plány některých staveb. Málo je však možné spatřit z interiérů jednotlivých vil, když jejich původní vybavení je v současnosti dochované jen výjimečně a dobových snímků je také velmi málo. Tak tvoří jakousi kulisu interiéru doplnění nábytkem ze sbírek Severočeského muzea, který byl vesměs získán z místních zdrojů za poslední tři desetiletí a dokumentuje vybavení vil v jednotlivých slohových epochách, stejně jako ve vitrínách vystavené předměty drobného domácího vybavení, především svítidel.

V rámci projektu se mohou návštěvníci zúčastnit doprovodné akce "Den pro slavné vily Libereckého kraje", která se uskuteční 3. 4. 2008 od 14 hodin.

PhDr. Jan Mohr, Severočeské muzeum v Liberci




Další informace:





 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:

Expozice+výstavy
dospělí: 50 Kč
studenti, žáci: 20 Kč
důchodci: 20 Kč

Pouze výstavy
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

děti do 6 let, ZTP,
ZTPP: zdarma
rodinné: 120 Kč

Programy
pro školy:

jednotné: 30 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 17.12.2017 13:46:51