Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

Mísa - kopie z Hildesheimského pokladu
Autorský náramek se stojanem
Kazeta na líčidla
Jehlice do vlasů

PŘEDMĚTY ZE SBÍRKY ŠPERKU DO NOVÉ EXPOZICE

MÍSA - KOPIE Z HILDESHEIMSKÉHO POKLADU
fa Christofle & Cie, Paříž, posl. čtvrt. 19. stol., galvanoplastika - zlacená a stříbřená měď, inv. č. Š2258

AUTORSKÝ NÁRAMEK SE STOJANEM
Alena Nováková, Praha, 1990, lité stříbro 900/1000, smalt, stojan: barvená opuka, inv. č. Š3927

KAZETA NA LÍČIDLA
návrh: Emanuel Josef Margold, Vídeň, realizace: Emil Friedmann, 1913, stříbro 800/1000, malachit, textil, zrcadlo, inv. č. Š2211

JEHLICE DO VLASŮ
Japonsko, 19. století, obecný kov stříbřený a zlacený, inv. č. Š118


V rámci Modernizace Severočeského muzea v Liberci II. etapy vzniká také zcela nová koncepce uměleckořemeslné expozice. Tato expozice obsáhne evropské i mimoevropské umělecké řemeslo od období středověku až do současnosti. Její nedílnou součástí budou také jedinečné předměty z drahých a obecných kovů a dalších materiálům, které jsou součástí sbírky Šperk. Tato specializovaná sbírka patří mezi nejstarší sbírky muzea. Kromě šperků a předmětů denní potřeby od antiky po současnost jsou do ní zahrnuty také nádoby s podílem drahých kovů, liturgické předměty, kapesní hodinky a příbory. Významnou součást sbírky tvoří také toaletní soupravy, psací potřeby, pečetidla, broušené kameny, dózy, flakony, neceséry, knižní kování a malované miniatury. V souvislosti s novým uspořádáním expozice procházejí všechny předměty novým přesnějším určením a také konzervováním a restaurováním - zejména čištěním od oxidů a nevhodných druhotných povrchových úprav (zalakování) z 2. poloviny 20. století. Návštěvníkům nové expozice se tak předměty ze sbírky Šperk od druhé poloviny roku 2020 představí nejen v novém kontextu, ale také v novém lesku.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

FOTOGRAF RUDOLF GINZEL
8. 10. 2014 - 1. 3. 2015


Fotograf Rudolf Ginzel - plakát V roce 2014 uplyne 70 let od úmrtí Rudolfa Ginzela (1872-1944), profesora a amatérského fotografa z Liberce. Severočeské muzeum spravuje soubor téměř pěti set zachovalých skleněných a listových negativů z jeho tvorby. Snímky zachycují různá zákoutí starého Liberce a okolních obcí, ale oblíbená místa měl Ginzel také na Českolipsku, Frýdlantsku či v Jizerských horách. Fotografie nám přibližují podobu měst, lidové architektury a zajímavé objekty, z nichž mnohé dnes již neexistují. Liberecké muzeum zatím vystavilo na podzim roku 2012 jen nepatrnou část Ginzelových fotografií, zaměřených na Liberec. Nyní bude veřejnosti poprvé představeno v reprezentativním výběru celé obsáhlé fotografické dílo Rudolfa Ginzela, které je jedním z nejcennějších fotografických fondů v severních Čechách z období let 1910-1940. Výstava tak přiblíží návštěvníkům prostřednictvím Ginzelovy tvorby vývoj amatérské fotografie na začátku minulého století.

Výstava fotografií Rudolfa Ginzela představuje průřez jeho celoživotní tvorbou v poměrně rozsáhlém výběru sta fotografií. Základním kritériem při rozhodování o zařazení jednotlivých snímků na výstavu byla jejich fotografická kvalita a zajímavě zvolený námět.

Vybrané snímky představují různé zájmové oblasti Ginzela. Věnoval se zachycení starých uliček a zákoutí měst (nejvíce Liberce, ale i Úštěku, Frýdlantu či Hejnice), jeho pozornosti neunikly ani cesty a mostky. Častým tématem jeho snímků jsou místa víry, počínaje hejnickým klášterem přes různé kostely až po svaté obrázky při poutních cestách. Porovnáme-li data snímků, zjistíme, že i přes značnou zátěž, kterou představovaly tehdejší fotoaparáty, vznikaly snímky při poměrně dlouhých výpravách, kdy navštěvoval výletní místa a zejména historické památky. Pořizoval přitom snímky hradů (Hamrštejn, Frýdštejn, Rotštejn, Sloup či polský Chojnik) i krajinných motivů jak v oblasti Jizerských hor a Frýdlantska, tak v okolí Bezdězu, v Podještědí či na Českolipsku. Rád zachycoval zádumčivá místa ve stínu lesních porostů či měnící se plochu vodních toků a rybníků s odlesky světla a zrcadlením mraků. Jako by předvídal osud dřevěné lidové architektury, dokumentoval Ginzel svým objektivem nejen starou zástavbu Liberecka, ale i roubené či hrázděné domy v širokém okolí (Dražejov, Holany, Kryštofovo Údolí, Malá Skála, Zpěvná, Žibřidice atd.). Přitom snímky nejsou neživé, naopak. Ginzel věnoval svou pozornost ve velké míře lidem - těm, kteří obývali domky zachycené na fotografiích, těm, které potkával na cestách, svým přátelům i neznámým osobám. Někdy tvoří postavy jen stafáž, jindy to jsou aranžované skupiny či jednotlivci, zvlášť působivé jsou - i přes horší technickou kvalitu - nemnohé momentky. Zajímal ho život dětí, zachycoval je při hrách či na cestě do školy. Ze snímků je patrný také blízký vztah k bratru Antonovi, který Ginzela při některých výletech doprovázel.

Význam činnosti Rudolfa Ginzela v regionálním měřítku je dnes již jistě nepopiratelný, a to nejen z hlediska využití jeho fotografií jako historického dokumentu k prvním desetiletím 20. století. Důležité je i jeho místo při sledování vývoje fotografické tvorby. Ginzelův přínos velmi výstižně popsala dr. Petra Trnková z Ústavu dějin umění, která se zabývá fotografií počátku 20. století a úlohou českých Němců v rozvoji amatérské klubové tvorby: "Jméno Rudolfa Ginzela rozhodně nepatří mezi všeobecně známá fotografická jména. Až donedávna unikalo i pozornosti odborníků, ačkoli právě tento liberecký fotoamatér, profesí překladatel a gymnazijní učitel, byl jedním z mála zdejších fotografů, kterých si už v jeho době všimli zahraniční recenzenti a jejichž snímky se dostaly i do specializovaných fotografických časopisů (poprvé byla Ginzelova práce reprodukována v prestižním časopisu Photographische Kunst)." Přínos výstavy "[...] tkví nejen ve skutečnosti, že připomene zapomenutého libereckého, případně česko-německého fotografa, ale v tom, že nalezený materiál představuje důležitý zdroj poznávání historie fotografie první poloviny 20. století v širším středoevropském kontextu. V rámci historie zdejší německé klubové amatérské fotografie té doby se jedná o zcela unikátní materiál, který se nezachoval v žádném dalším regionu."


Ke stažení:
Odkazy:
 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje


» vypnout pozadí…

 

© 2004-2019 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 18.05.2019 00:05:53