Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

MILAN PEKAŘ: VÁZA

MILAN PEKAŘ: VÁZA
porcelán, krystalická glazura, 2017,
inv. č. PK4602


Milan Pekař se řadí v současné době k nejvýznamnějším tvůrcům na poli české keramiky a porcelánu. Od roku 2011 působí na pozici odborného asistenta Maxima Velčovského v Ateliéru keramiky a porcelánu na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V roce 2014 byl za svou nádhernou kolekci krystalických váz, kterou představil na přehlídce Designblok v Praze, nominován na Designera roku a stal se vítězem ceny veřejnosti Czech Grand Design.

Unikátní porcelánové vázy na první pohled zaujmou svými glazurami, ve kterých se autor vrací k zapomenuté technice užívané v období Art deco. Proces výroby je výsledkem dlouhodobého studia odborné literatury, zájmu o chemii a především časově náročného testování. Důmyslným využitím vlastností drahých kovů a dalších složek pomáhajících krystalizaci dociluje autor rozdílných výsledků, které lze ovlivňovat teplotou pálení a způsobem chlazení jen do jisté míry. Výrazná a zářivá barevnost vzniklých váz docílená kombinací pestré palety oxidů kovů kontrastuje s lapidárními tvary, jejichž proporce se liší podle jednoduchých matematických poměrů. Každá váza je tak originálem a výsledek je i pro autora jistou měrou překvapení.

Vázy Milana Pekaře dnes můžeme najít v nabídce prestižních prodejních galerií, například londýnské Mint Gallery či pařížské Galerii S. Bensimon. Zájem o ně vyústil u mnohých jejich majitelů dokonce již ve sběratelskou činnost. V roce 2017 se i Severočeské muzeum dohodlo s autorem na vytvoření unikátní vázy pro sbírku keramiky a porcelánu. Váza speciálně vytvořená pro liberecké muzeum byla v roce 2017 zakoupena za přispění Libereckého kraje.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

KABINET FOTOGRAFIE:
RUDOLF GINZEL (1872–1944)


R. Ginzel: Rybářská ulice – noční snímek, květen 1908, černobílý negativ Na jaře letošního roku prošla celkovou rekonstrukcí expozice Kabinetu fotografie. Vzhledem k požadavkům na uchovávání fotografií, které nedoporučují dlouhodobější instalaci ve stálé expozici, nová koncepce počítá s výměnou tematických celků přibližně po půl roce. Do tohoto plánu byly nyní zahrnuty všechny fotografické soubory uložené v muzeu, tedy i dokumentární Historická fotografie a rozsáhlý soubor negativů. Právě z tohoto fondu vychází nová instalace, která je zpřístupněna od konce října.

PhDr. Rudolf Ginzel (2. října 1872 Liberec - 14. srpna 1944 Liberec) pocházel ze staré a rozvětvené liberecké tkalcovské rodiny, v níž se však objevily i významné osobnosti věnující se výtvarnému umění či fotografii. Rodinná tradice hovoří o spojení s osobou významného libereckého malíře a betlémáře Jakoba Ginzela (1792-1862), jehož syn z druhého manželství Hubert (1846-1880) se věnoval fotografii a měl okolo roku 1880 ateliér zaměřený na portrétní fotografii na tehdejším Staroměstském náměstí (nyní nám. Dr. Eduarda Beneše) v domě č. 3. O generaci mladší Rudolf byl v oblasti fotografické tvorby amatérem. Později se fotografování věnovali i jeho prasynovci Gustav (1931-2008) a Wolfgang (1933-2004), kteří darovali téměř pět set Ginzelových skleněných a listových negativů v roce 1967 Severočeskému muzeu.

R. Ginzel: Bednářská ulice – pohled na kostel sv. Kříže a louku, 3. 2. 1911, černobílý negativ Rudolf Ginzel se narodil jako nejmladší potomek soukeníka Josefa Antona (1834-1891) a Anny rozené Vincenz (1836-1905) v Urbanově ulici č. 6 (později Chrudimská). V tomto dnes již neexistujícím roubeném domku prožil většinu svého života. Měl čtyři starší sourozence - bratři Josef Wilhelm (nar. 1859) a Gustav Adolf (nar. 1863) pokračovali v rodinné soukenické tradici, další z bratrů Anton (nar. 1863) vystudoval medicínu a působil jako lékař a porodník v ulici Na rybníčku č. 8, čtvrtá ze sourozenců byla sestra Anna (nar. 1869). Rudolfovým zájmem se staly jazyky. Po ukončení libereckého gymnázia studoval na univerzitách v Berlíně, Londýně a Vídni, kde dosáhl titulu doktora filosofie. Svou pedagogickou činnost zahájil ve školním roce 1898-1899 jako učitel moderních jazyků na státní reálné škole ve Vídni v VI. okrese, poté působil na reálném gymnáziu v Jablonci nad Nisou. Na základě souhlasu vídeňského ministerstva pro kulturu a vzdělávání z 23. září 1902 se stal profesorem na Státní reálné škole v Liberci. Reálka sídlila nejdříve v objektech gymnázia a staroměstské obecné školy na tehdejším Bismarckově náměstí (nyní Sokolovské nám.) a roku 1914 se přestěhovala do nové budovy (nynější základní škola na Husově třídě). Rudolf Ginzel vyučoval němčině, angličtině a francouzštině - zejména ve vyšších ročnících - a působil zde až do odchodu do důchodu v roce 1932. Byl rovněž členem zkušební komise pro měšťanskou školu a pracoval jako soudní překladatel angličtiny. Vedle pedagogické činnosti se věnoval širokým badatelským aktivitám - jeho články se objevují v ročence reálky, dále publikoval své rodopisné výzkumy atd.

Fotografická tvorba Ginzelovi učarovala na celý život a zachované negativy z let 1906-1936 ukazují široký tematický záběr. Svým objektivem Ginzel zachycoval historické památky, zákoutí měst i přírodní motivy. Lákaly ho uličky starého Liberce stejně jako zajímavé motivy z oblasti Českolipska či Frýdlantska a Jizerských hor. První negativy z roku 1906 mají formát 9x12 cm, ale již následujícího roku začal souběžně používat formát 13x18 cm. Cenné jsou údaje, které často u svých negativů uváděl. Vzhledem ke komornímu charakteru výstavky byly pro nynější instalaci vybrány Ginzelovy snímky zachycující různá zákoutí starého Liberce i okolních obcí, tvořících dnešní město. Mnohá z nich již nenajdeme, zmizely i některé zde zachycené ulice. Cesty spojující město s okolními obcemi nahradily ulice procházející středem nových sídlištních celků.

R. Ginzel: Ulička ze Široké do Pražské ulice, 9. 8. 1920, černobílý negativ Těžiště architektonické a krajinářské fotografie se v závěru 19. století postupně přesunulo z oblasti zájmu profesionálních fotografických ateliérů do sféry amatérské fotografie a počet fotografů zachycujících město a krajinu výrazně vzrostl. Pomohl tomu jak vývoj v oblasti fotografické techniky, tak i rozvoj činnosti různých turistických a horských spolků. Amatérští fotografové se od 90. let 19. století organizovali v klubech, na jejichž rozvoji se na českém území nemalou měrou podíleli právě čeští Němci, mezi prvními vznikl i klub liberecký. Údaje o zapojení Rudolfa Ginzela do činnosti tohoto klubu nemáme, jeho fotografická tvorba však do tehdejšího směřování amatérských fotografů zapadá. V tomto hnutí - zejména ve Vídni či Praze - se prosazovala tzv. umělecká fotografie, dnes často označovaná jako piktorialismus. Volba motivů, při které Ginzel vyhledával zajímavá a romantická zákoutí s hrou světel a stínů, napovídá o sympatiích k tomuto fotografickému směru. V periodiku příznačně nazvaném Photographische Kunst byly v roce 1911 publikovány dvě Ginzelovy fotografie, díky nimž se jeho jméno objevuje v současných publikacích věnovaných vývoji amatérské fotografie v počátcích 20. století.

Nová instalace Kabinetu fotografie potrvá do konce dubna 2013. Na její realizaci se významně podílela také fotografka muzea Milada Dománková, a to jak po technické stránce při ošetření negativů, jejich skenování a výrobě pozitivů, tak i při sestavování vlastního výběru snímků. Předpokládáme, že ke Ginzelově tvorbě se ještě v budoucnosti vrátíme a představíme další tematické celky z jeho tvorby.

Markéta Lhotová

 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 21.04.2018 04:20:36