Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

Václav Žďárský: VÝVĚSNÍ ŠTÍT VE TVARU KLÍČE
Václav Žďárský: STOJANOVÝ RÁMEČEK NA FOTOGRAFII

UMĚLECKÝ KOVÁŘ VÁCLAV ŽĎÁRSKÝ STARŠÍ:

VÝVĚSNÍ ŠTÍT VE TVARU KLÍČE
Čechy, Turnov, kované železo, kolem roku 1903, získáno nákupem od potomků autora v roce 2012, inv. č. OK3458

STOJANOVÝ RÁMEČEK NA FOTOGRAFII
Čechy, Turnov, kujné železo, kolem roku 1903, získáno nákupem od potomků autora v roce 2013, inv. č. OK3472


Václav Žďárský (29. 6. 1869 - 17. 4. 1948) se narodil v Příšovicích u Turnova. Řemeslu se začal učit od roku 1883 v Hodkovicích nad Mohelkou, kde po třech letech získal výuční list. Po krátkém působení v kovářských dílnách v Liberci a v Jablonci nad Nisou se roku 1888 vydal do Německa na cestu za zkušenou. Až do podzimu roku 1892 pracoval u kovářských mistrů v Drážďanech, Berlíně a Lipsku. Poté se vrátil zpět do Čech, aby si v Mladé Boleslavi otevřel vlastní dílnu, kterou však v létě 1893 opustil a odjel znovu do Německa, kde střídavě pracoval v Drážďanech a Hamburku až do roku 1902. Poté se usadil v Turnově, kde si v Riegrově ulici zřídil vlastní dílnu, ve které působil až do konce života. Dlouhá léta strávená prací v kovářských dílnách v Německu přinesla Václavu Žďárskému bohaté zkušenosti a znalosti moderních výtvarných proudů právě nastupující secese, které poté zúročil ve vlastní tvorbě na Turnovsku. Jeho nejčastějšími zakázkami byly náhrobní mříže a domovní vrata. Jeho práce z počátku 20. století se vyznačují rostlinnými motivy typickými pro ranou fázi secese a vynikajícím řemeslným zpracováním. Na jeho tvorbu navázal syn Václav Žďárský mladší, který pracoval rovněž v dílně v Turnově, kde v závěru života také vyučoval umělecké kovářství a zámečnictví na tamní Střední uměleckoprůmyslové škole.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

NAVRÁCENÍ LIBERECKÉHO KODEXU PO 60 LETECH



Tzv. Liberecký kodex Předměty se do muzejních sbírek dostávají mnoha různými způsoby, další osud je však pro většinu z nich stejný. Jsou zaevidovány, ošetřeny, uloženy v depozitářích a občas vyneseny ven kvůli dokumentaci nebo na výstavu. V tomto případě tomu však bylo jinak… Když v roce 1954 proběhla v libereckých novinách zpráva, že Severočeské muzeum do svých sbírek přijalo neobvyklý předmět ze zrušeného jabloneckého muzea, vyvolalo toto tvrzení v odborných kruzích nebývalý rozruch. Proč?

Podle tehdejších muzejních pracovníků se totiž jednalo o mayský kodex. Pravé mayské kodexy jsou na světě do dnešních dnů nalezeny pouze tři, proto tato informace vyvolala v řadách „mayologů“ doslova poprask.

První, kdo se s předmětem setkal, byl Čestmír Loukotka. Ten na stránkách Československé etnografie IV roku 1956 v článku nazvaném „Liberecký kodex“ dokument zevrubně popsal a dospěl k názoru, že se bohužel nejedná o pravý mayský kodex, ale o falzum z konce 19. století. A zde začíná pro náš předmět v novodobé muzejní historii trochu kuriózní dobrodružství.

Protože o studium měla zájem i řada zahraničních badatelů, požádal Čestmír Loukotka Severočeské muzeum o zapůjčení kodexu do Náprstkova muzea. Vedení libereckého muzea souhlasilo a kodex byl do Prahy opravdu zapůjčen. Čestmír Loukotka pak v roce 1966 umírá a na dočasnou výpůjčku z libereckého muzea se zapomnělo jak v Liberci, tak i v Praze.

A tak když v roce 2008 zavolala do libereckého muzea badatelka, která chtěla tento předmět vidět, vyvolala na našich tvářích jen úsměv. Nic takového přece nemáme. Dotyčná badatelka se však naštěstí nevzdala, a tak když se ozvala v roce 2012 podruhé, začalo pátrání. Shodou náhod se podařilo v poměrně krátké době předmět nalézt ve sbírkách Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur a asi po půlročním vyjednávání se na začátku roku 2014 předmět konečně vrátil zpět do sbírek Severočeského muzea v Liberci.

A o co se tedy skutečně jedná? Je tento kodex pravý, nebo není? Na tyto otázky nám v současné době pomáhá nacházet odpovědi právě badatelka, která stála na počátku tohoto příběhu, Mgr. Zuzana Korecká.

Dnes je již jisté, že se o pravý mayský kodex nejedná. I když jak starý je materiál, na kterém byl vytvořen, bude ještě předmětem výzkumu. Řada odborníků se totiž domnívá, že jednotlivé destičky vyrobené z vláken agáve, na nichž je v tenké vrstvě nanesena sádrová plocha, mohou skutečně pocházet již ze 14. století. Tuto domněnku potvrzuje i fragment mayského kalendáře zapsaného ve dvacítkové soustavě, který se vynořuje po obvodu kreseb na každé z destiček a naznačuje možnost staršího přepsaného dokumentu.

Je také na místě zde zodpovědět otázku, jak se tento neobvyklý předmět dostal až do Čech. Kodex získal a v roce 1924 do jabloneckého muzea věnoval Emil Heinze, který v letech 1907–1919 zastupoval v Mexiku exportní firmu ­Burian & Bunzel působící počátkem 20. století na trzích v Západní Indii, Mexiku a Jižní Americe. Jejich sortimentem byly perle, skleněné zboží, bižuterie, krystalerie a svítidla. Zda Emil Heinze 18deskové oboustranné leporelo získal v Mexiku nebo někde jinde, se již pravděpodobně nedozvíme. Není ani zcela jasné, zda tušil, že se jedná o napodobeninu, nebo se domníval, že se mu podařilo získat originál.

Když v roce 1956 provedl detailní šetření na kodexu známý dánský vědec a archeolog Frans Blom, určil i jeho autora. Měl by jím být mexický výtvarník Genaro Lopez. Tento mexický výtvarník, který působil na počátku 20. století ve Florencii, je znám především řadou zdařilých kopií významných mayských památek, které vytvořil v dílně známého vědce a archeologa Francesca del Paso y Troncozo. Pokud by se jeho autorství skutečně potvrdilo, vyvstává před námi nová otázka: co bylo předlohou pro jeho vytvoření.

Kodex byl po 60 letech znovu začleněn do sbírek Severočeského muzea a v nejbližší době budeme jednat o potřebném restaurátorském zásahu i o případných expertizách, které by mohly potvrdit nebo naopak vyvrátit to, co o památce dosud víme. Bohužel podobu tohoto pozoruhodného muzejního předmětu si zatím můžete prohlédnout pouze na fotografiích, jeho vystavení není v současnosti pro špatný stav možné.

Petra Šťovíčková, kurátor sbírky starých tisků





 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2019 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 16.03.2019 00:04:40