Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

Technika mikromozaiky (na našem území zcela ojedinělá), barevné sklosmalty, zlaté tessery (dílce mozaiky), filati (skleněná vlákna), měděný a pozinkovaný plech, Itálie, konec 19. století, restaurovaly: MgA. Magdalena Kracík Štorkánová, Ph.D. a Mgr. Jana Fořtová Torňošová, Eg4186

Mozaika byla umístěna na náhrobní desce na zrušeném městském hřbitově v Liberci na Ruprechtické ulici. Do Severočeského muzea ji předala v sedmdesátých letech 20. století Veřejná bezpečnost, která poškozený obraz zajistila u pachatele. Během letošního roku se díky finanční podpoře Nadace Preciosa podařilo mozaiku zrestaurovat pro budoucí muzejní expozice.

Předlohou mozaiky byla Hejnická madona, zvaná Mater Formosa (Matka spanilá), zázračná soška umístěná na oltáři chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Tato gotická dřevořezba učinila z Hejnic významné poutní místo, svým věhlasem přesahující zemské hranice. Podle legendy je uctívána od konce 12. století, kdy ji zavěsil sítař (řešetář) z Lužce na lípu na břehu říčky Smědé. Nejen jeho žena s dítětem, ale i další prosebníci se na přímluvu P. Marie dočkali zázračného uzdravení. Již roku 1211 byla údajně postavena na tomto místě kaple. První písemná zmínka o kostelu však pochází z roku 1408, kdy se stal cílem pouti měšťanů ze Zhořelce. Slohově socha Madony náleží do osmdesátých let 14. století.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

Nejen o historii
Severočeského muzea




Budova Severočeského muzea v Liberci Severočeské muzeum v Liberci patří mezi největší muzea v České republice. Založeno bylo v roce 1873 jako uměleckoprůmyslové muzeum a v českých zemích je nejstarším muzeem tohoto typu. Již v prvních letech své existence se podařilo shromáždit mimořádně bohaté sbírky prakticky ze všech zájmových oborů z vyspělých evropských zemí a zčásti také z Předního a Dálného východu. S ohledem na místní tradice severních Čech však největší pozornost patřila sklu a textilu. Zásluhou četných darů a pravidelných nákupů v aukčních domech a u významných starožitníků v celé Evropě se sbírkové fondy rozrůstaly natolik rychle, že si ještě v závěru 19. století vyžádaly po několikerém stěhování vlastní budovu. Ta byla postavena v letech 1897-1898 podle návrhu prof. Ohmanna z Prahy v romanticko-historizujícím stylu. Po stavební stránce propojuje typy sakrální a palácové architektury. Monumentální komplex doplňují replika renesanční věže liberecké radnice a přístavba tzv. měšťanského domu, připomínajícího původní měšťanskou zástavbu z konce 18. století. K dalšímu významnému rozšíření sbírek došlo v roce 1904, kdy muzeum získalo okolo 2 500 uměleckých děl z pozůstalosti čestného kurátora a štědrého mecenáše barona Heinricha Liebiega, významného libereckého průmyslníka. Od vzniku samostatného státu v roce 1918 až do II. světové války mělo muzeum stejný charakter. Po II. světové válce byly v rámci reorganizace k muzeu přičleněny regionální sbírky ze zrušeného Vlastivědného muzea a Přírodovědného muzea v Liberci.

Pohled do expozice eklektických stylů v 1. patře Severočeského muzea Dnes zahrnuje Severočeské muzeum kromě bohaté knihovny tři sbírková oddělení, přírodovědecké, historické (s archeologií) a uměleckohistorické.



Výstava Hodiny jdou a jdou, velký výstavní sál SM, r. 2005 V přízemí budovy je umístěna expozice přírodovědy Liberecka, která přibližuje živou i neživou přírodu Libereckého kraje. Největší část je věnována Jizerským horám, další sekce seznamuje návštěvníky s přírodou Ještědského hřbetu, Frýdlantska a Českého ráje; opomenuta zde není ani příroda silně ovlivněná člověkem. Textové a fotografické výstavní panely jsou doplněny řadou malých dioramat s množstvím rostlin i živočichů. Expozici dominují dvě unikátní dioramata věrně zobrazující prostředí bučiny a rybníku i s jejich typickými obyvateli. Stálá expozice v prvním patře budovy zahrnuje evropský vývoj uměleckých řemesel od antiky do současnosti (tapiserie, sklo, keramika, porcelán, textil, knižní vazby, obecné a ušlechtilé kovy, cín, hodiny, šperky, nábytek, dřevořezby a fotografie). Přestože je v tomto přehledu zastoupeno více než 1 200 sbírkových předmětů, je to pouze nepatrná část celkového bohatství depozitárně uložených sbírek.

Pohled do expozice >Secese a 20. století< v 1. patře Severočeského muzea Bohaté sbírkové fondy obsahují špičkové kolekce především v uměleckých řemeslech – sbírka orientálních koberců je druhá největší v ČR, rovněž tak sbírka současné autorské tapiserie. Mimořádně cenné a početné jsou soubory koptských tkanin, historických gobelínů (v expozici SM visí i nejstarší vystavený gobelín v ČR), vyšívaných liturgických textilií, krajek, skla, porcelánu, uměleckého kování, cínu, plakátů, starých tisků atd. Bohatě jsou zastoupené i sbírky historické, etnografické a přírodovědecké. Významný je i soubor více než 160 tisíc negativů, z nichž nejstarší jsou datovány kolem roku 1860. Celkový počet uchovávaných sbírkových předmětů přesahuje 700 tisíc kusů. Nejzajímavejší předměty postupně zpřístupňujeme prostřednictvím portálu esbirky.cz Ve třech výstavních sálech a venkovním atriu (tzv. rajské zahrádce) bývá ročně realizováno okolo 10 výstav, většina z nich právě ze sbírek uložených v muzeu.

Stín muzejní věže v oblacích, autor: J. Hunterová Součástí budovy Severočeského muzea je také rekonstruovaná renesanční věž bývalé liberecké radnice (ta byla postavena v letech 1599-1603 podle plánů italského stavitele působícího ve Zhořelci, Marca Antonia de Lancio, zvaného též Spazi). Základní kámen budovy Severočeského muzea pochází ze základů uvedené renesanční věže zbořené spolu s radnicí roku 1893 po dostavbě nové, tedy nynější radnice. Výška: 41 m, Ochoz ve výšce (horní hrana zábradlí): 30,43 m, Počet schodů: 174. Fascinující fotografie J. Hunterové, pořízená na jedné z muzejních nocí, není fotomontáž - takhle úžasně se na chvíli do mraků skutečně promítla muzejní věž.

Severočeské muzeum v Liberci je členem Mezinárodní rady muzeí ICOM (International Council of Museums) a jeho pracovníci jsou povinni dodržovat ICOM etický kodex pro muzea.


Suterén - orientační plán Severočeského muzea v Liberci
Přízemí - orientační plán Severočeského muzea v Liberci
První patro - orientační plán Severočeského muzea v Liberci


Licence Creative Commons


Ke stažení:




 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 15.01.2018 03:33:45