Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

Václav Žďárský: VÝVĚSNÍ ŠTÍT VE TVARU KLÍČE
Václav Žďárský: STOJANOVÝ RÁMEČEK NA FOTOGRAFII

UMĚLECKÝ KOVÁŘ VÁCLAV ŽĎÁRSKÝ STARŠÍ:

VÝVĚSNÍ ŠTÍT VE TVARU KLÍČE
Čechy, Turnov, kované železo, kolem roku 1903, získáno nákupem od potomků autora v roce 2012, inv. č. OK3458

STOJANOVÝ RÁMEČEK NA FOTOGRAFII
Čechy, Turnov, kujné železo, kolem roku 1903, získáno nákupem od potomků autora v roce 2013, inv. č. OK3472


Václav Žďárský (29. 6. 1869 - 17. 4. 1948) se narodil v Příšovicích u Turnova. Řemeslu se začal učit od roku 1883 v Hodkovicích nad Mohelkou, kde po třech letech získal výuční list. Po krátkém působení v kovářských dílnách v Liberci a v Jablonci nad Nisou se roku 1888 vydal do Německa na cestu za zkušenou. Až do podzimu roku 1892 pracoval u kovářských mistrů v Drážďanech, Berlíně a Lipsku. Poté se vrátil zpět do Čech, aby si v Mladé Boleslavi otevřel vlastní dílnu, kterou však v létě 1893 opustil a odjel znovu do Německa, kde střídavě pracoval v Drážďanech a Hamburku až do roku 1902. Poté se usadil v Turnově, kde si v Riegrově ulici zřídil vlastní dílnu, ve které působil až do konce života. Dlouhá léta strávená prací v kovářských dílnách v Německu přinesla Václavu Žďárskému bohaté zkušenosti a znalosti moderních výtvarných proudů právě nastupující secese, které poté zúročil ve vlastní tvorbě na Turnovsku. Jeho nejčastějšími zakázkami byly náhrobní mříže a domovní vrata. Jeho práce z počátku 20. století se vyznačují rostlinnými motivy typickými pro ranou fázi secese a vynikajícím řemeslným zpracováním. Na jeho tvorbu navázal syn Václav Žďárský mladší, který pracoval rovněž v dílně v Turnově, kde v závěru života také vyučoval umělecké kovářství a zámečnictví na tamní Střední uměleckoprůmyslové škole.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

POČÁTKY LYŽOVÁNÍ V KRÁLOVSTVÍ ČESKÉM
11. 1. 2013 - 3. 3. 2013


100 let od tragické smrti Bohumila Hanče a Václava Vrbaty. 110 let založení svazu lyžařů v Království českém panem Josefem Rösslerem Ořovským a 80 let od jeho smrti. Co mají tato výročí společného? Rok 2013 a na jeho počátku připravovanou výstavu v Severočeském muzeu. Pojďte se s námi vydat ke kořenům lyžování a k jeho průkopníkům, kteří se svojí lyžařskou výzbrojí dobývali od konce 19. století naše hory a určovali směr a vývoj lyžování. Vraťme se spolu do časů J. R. Ořovského, který objevoval veřejností dosud nepoznané sportovní náčiní. Do doby, kdy se hrabě Harrach prozíravě snažil ulehčit svým lesníkům práci v zimním období. Nic netrvá věčně - ani tyto pionýrské časy českého lyžování věčně netrvaly. První polovina 20. let 20. století přinesla nové technologie vázání (Hutfield, Bildstein a Kandahár) a začala převažovat výroba profilových a dále lepených lyží. V dalších letech sport oslovoval více a více lidí, masová výroba a nové výrobní postupy však ukončily romantické doby průkopnického vývoje a výroby. Na výstavě můžeme obdivovat unikátní předměty jak ze soukromých sbírek (např. Mgr. Aleše Suka), tak z depozitářů Národního muzea v Praze, Muzea v Jilemnici a dalších institucí. Expozici doplní cenné předměty z pozůstalosti po J. R. Ořovském a Bohumilu Hančovi.


Založení Svazu lyžařů v Království českém

Myšlenka vytvořit celonárodní lyžařskou organizaci se zrodila takřka současně se vznikem prvních českých lyžařských spolků. Již počátkem roku 1896 navrhl pražský Český Ski klub členům jilemnickému spolku, zda by se nechtěli volně sdružit ve společné "České jednotě skijácké". Jilemničtí na tento návrh přistoupili s připomínkou, že takový počin bude mít smysl až při vzniku dalších lyžařských klubů. Prozatím Rössler-Ořovský přivedl v květnu 1897 lyžaře do České atletické amatérské unie, jednotného sportovního ústředí, v němž byly zpočátku organizovaní všichni čeští sportovci s výjimkou cyklistů a veslařů, kteří již od roku 1884 měli své vlastní sportovní svazy.

Změnu přinesl až rok 1903. Tehdy se 1. února konaly VIII. mezinárodní lyžařské závody ve Vysokém nad Jizerou, které byly velice úspěšné. Nejen výkony závodníků, ale už sama jejich existence vzbudily u diváků, a zejména mezi vysockými příznivci lyžování, vlnu nadšení. Takovou, že 13. února téhož roku se vysočtí sportovci, mezi nimiž hráli prim bratři Ďoubalíkové, rozhodli založit svůj vlastní lyžařský spolek - Český Ski klub Vysoké nad Jizerou.

Zástupci všech tří klubů - Českého Ski klubu Praha, Českého krkonošského spolku Ski Jilemnice a Českého Ski klubu Vysoké nad Jizerou - se především z iniciativy Josefa Rösslera-Ořovského sešli již 21. listopadu 1903 v hostinci Ráj v Jablonci nad Jizerou a založili zde Svaz českých lyžařů, jehož předsedou byl zvolen Jan Buchar. V předběžném programu byly vytyčeny první úkoly: pořídit společný amatérský řád, zřídit stanice a staniční knihy, pořídit zimní mapy a pěstovat styky zimních turistů a lyžařů.

Počátkem roku 1907 se v Jilemnici konala významná valná hromada, na níž se rozhodlo o několika důležitých věcech: Název organizace byl změněn na Svaz lyžařů v Království českém, který měl sdružovat lyžaře nejen české, ale všech dalších národností z Českého království. Jako čtvrtý člen vstoupil do svazu lyžařský odbor Sportovního klubu Plzeň. A na místo Jana Buchara byl do čela Svazu lyžařů zvolen Josef Rössler-Ořovský.

Na Šumavě se vedle již zmíněného plzeňského klubu rozvíjelo lyžování v Domažlicích, od roku 1909 při Klubu velocipedistů, od roku 1911 v klubu Sněhaři. Obdobné stěžejní postavení jako Plzeň na Šumavě či Jilemnice a Praha v Krkonoších získávalo pro národnostně českou Moravu Nové Město na Moravě. Na Českomoravskou vrchovinu zajížděli známí instruktoři - krkonošští Bohumil Hanč a Karel Jarolímek a také Nor Ingvald Smith Kielland. První závody uspořádali Novoměstští roku 1910 a brzy ukázali, že nehodlají zaostávat za svými českými kolegy. Již v následujícím roce dokázal zdejší Karel Mrkvička porazit vynikajícího Bohumila Hanče i Karla Jarolímka.


Staniční knihy byly uloženy na horských boudách a členové lyžařských klubů do nich zapisovali události z lyžařského dění. Postupně byly zřízeny po celých Krkonoších (první roku 1903 na Dvorské boudě) i v některých dalších českých pohořích. Na začátku dvacátých let 20. století byly nahrazeny staničními knihami Svazu lyžařů, postupně však zanikaly a po roce 1945 vymizely úplně. Dodnes jsou staniční knihy - často pozoruhodně ilustrované - cenným zdrojem informací o počátcích lyžování v českých horách.


Josef Rössler-Ořovský (1867-1933) byl nejvýraznější osobností českého sportu v jeho počátcích. Byl průkopníkem a organizátorem řady sportovních odvětví. Sám aktivně vesloval, bruslil, lyžoval a hrál tenis; vedle lyží dovezl do Čech i první kanoe. Organizoval český jachting, veslování, tenis, atletiku, fotbal, lyžování, kanoistiku, a to nejen jako svazový funkcionář, ale i jako autor, překladatel pravidel či pořadatel jednotlivých závodů, soutěží a mistrovství. Roku 1899 spoluzakládal Český olympijský výbor, jehož byl dlouhá léta generálním sekretářem, a vedl řadu výprav na letní a zimní olympijské hry.





Fotogalerie:
Odkazy:
Doprovodné akce:
  • VEZMI KAMARÁDY A VYZKOUŠEJ SI, JAKÉ JE TO BÝT ZÁVODNÍM LYŽAŘEM! Pro návštěvníky výstavy "Počátky lyžování v Království českém" jsme připravili závodní dráhu pro týmové lyžaře. Dvojice či trojice závodníků si ji mohou kdykoliv vyzkoušet a svůj výsledný čas porovnat s ostatními návštěvníky na výsledkové tabuli. Nenáročná disciplína je určená pro širokou veřejnost a dráha v tzv. muzejní kapli je volně přístupná po celou dobu trvání výstavy. Speciální lyže jsou k dispozici přímo na místě - jediné, co si musíte přinést, jsou stopky. Fotogalerie…

Download:


 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2019 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 16.03.2019 00:04:40