Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

Technika mikromozaiky (na našem území zcela ojedinělá), barevné sklosmalty, zlaté tessery (dílce mozaiky), filati (skleněná vlákna), měděný a pozinkovaný plech, Itálie, konec 19. století, restaurovaly: MgA. Magdalena Kracík Štorkánová, Ph.D. a Mgr. Jana Fořtová Torňošová, Eg4186

Mozaika byla umístěna na náhrobní desce na zrušeném městském hřbitově v Liberci na Ruprechtické ulici. Do Severočeského muzea ji předala v sedmdesátých letech 20. století Veřejná bezpečnost, která poškozený obraz zajistila u pachatele. Během letošního roku se díky finanční podpoře Nadace Preciosa podařilo mozaiku zrestaurovat pro budoucí muzejní expozice.

Předlohou mozaiky byla Hejnická madona, zvaná Mater Formosa (Matka spanilá), zázračná soška umístěná na oltáři chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Tato gotická dřevořezba učinila z Hejnic významné poutní místo, svým věhlasem přesahující zemské hranice. Podle legendy je uctívána od konce 12. století, kdy ji zavěsil sítař (řešetář) z Lužce na lípu na břehu říčky Smědé. Nejen jeho žena s dítětem, ale i další prosebníci se na přímluvu P. Marie dočkali zázračného uzdravení. Již roku 1211 byla údajně postavena na tomto místě kaple. První písemná zmínka o kostelu však pochází z roku 1408, kdy se stal cílem pouti měšťanů ze Zhořelce. Slohově socha Madony náleží do osmdesátých let 14. století.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

POCTA JAPONSKÉMU MEČI
21. 3. - 12. 5. 2013


Pocta japonskému meči Impulsem pro vznik výstavy "Pocta japonskému meči" byla stejnojmenná výstava, kterou uspořádala společnost Bušidó v pražském Muzeu Policie ČR na podzim 2012. Tato společnost, nesoucí jméno mravního zákoníku samurajské vrstvy, sdružuje zájemce o kulturní a historické dědictví dávného Japonska a specializuje se zejména na japonské zbrojířství a samurajskou kulturu.

Naše muzeum ukrývá ve svých sbírkách poměrně obsáhlou kolekci více než 140 kusů japonských mečových záštit (cuba) a dalšího příslušenství (fuči, kašira) z období 17.-19. století a také několik mečů. Tyto skvosty japonského zbrojířského umění se k nám dostaly většinou na přelomu 19. a 20. století. Velkou část tvoří první cílené nákupy do sbírek uměleckého řemesla, ale mnoho předmětů bylo do muzea převedeno také jako dar barona Heinricha von Liebiega v roce 1904 a několik kusů daroval také průmyslník Willy Ginzkey z Vratislavic v roce 1921.

Jakub Zeman - zdroj: www.busido.cz Někomu může výstava připadat příliš jednostranná - zdání však klame. Japonský meč, mimochodem jedna ze tří císařských insignií, hrál již od nejstarších dob v kultuře Země vycházejícího slunce velice důležitou roli. Kromě své primární funkce zbraně úzce koresponduje i s původním japonským náboženstvím šintó a také buddhismem. Meč symbolizuje také sílu statutární, protože v určitých obdobích bylo nošení páru mečů omezeno jen na samurajskou vrstvu, kde mohl válečník nosit meč pouze té úrovně, která odpovídala jeho společenskému statutu.

Japonský meč reprezentuje světový unikátní fenomén také z hlediska technologického. V současnosti je vnímán jako umělecký předmět s absencí rozdílu mezi "vysokým" a "užitým" uměním v tradičním vnímání. Meč reprezentuje vyjádření japonských národních ctností, maximální preciznosti a kreativity. Ne nepodstatný je i rozměr kulturní a historický. Použité motivy zrcadlí poezii, literaturu, hrdinské činy válečníků, mytologii, úzký vztah k přírodě a proměny ročních dob.

Pocta japonskému meči Na výstavě jsou k vidění skvosty japonského mečířství od 15. do 20. století. Mezi exponáty se nachází například meč wakizaši, vlastněný géniem secesní tvorby Alfonsem Muchou. Zastoupeny jsou meče věhlasných mečířů jako Bizen Jasumicu, Tanba no kami Jošimiči, Sengo Muramasa či Gassan. Skutečným skvostem je osobní džingasa j. v. císaře Kómeie z držby rodu Šimazu a svitek s námětem Tance kostlivců, zapůjčený z Náprstkova muzea v Praze.

Výstava, jejímž odborným garantem je Česko-japonská společnost, se koná pod záštitou Velvyslanectví Japonska v ČR.

Kateřina Nora Nováková a Jakub Zeman


Doprovodný program:
  • 21. března 2013 v 17 hodin - slavnostní vernisáž výstavy s ukázkami bojových umění
  • 3. duben 2013 v 17 hodin - komentovaná prohlídka výstavy a přednáška o japonském mečířství Jakuba Zemana
  • 28. dubna 2013 od 10 do 18 hodin - den s japonskou kulturou (Japonské divadlo Kjogen, čajový obřad, ukázky japonských bojových umění, ukázky originální kaligrafie, přednáška o restaurování japonských mečů, komentovaná prohlídka výstavy, tematické výtvarné dílny pro děti)
  • 12. května 2013 od 14 do 17 hodin - slavnostní dernisáž výstavy

Odkazy:
Ke stažení:


 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:

Expozice+výstavy
dospělí: 50 Kč
studenti, žáci: 20 Kč
důchodci: 20 Kč

Pouze výstavy
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

děti do 6 let, ZTP,
ZTPP: zdarma
rodinné: 120 Kč

Programy
pro školy:

jednotné: 30 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 17.12.2017 13:46:51