Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

Technika mikromozaiky (na našem území zcela ojedinělá), barevné sklosmalty, zlaté tessery (dílce mozaiky), filati (skleněná vlákna), měděný a pozinkovaný plech, Itálie, konec 19. století, restaurovaly: MgA. Magdalena Kracík Štorkánová, Ph.D. a Mgr. Jana Fořtová Torňošová, Eg4186

Mozaika byla umístěna na náhrobní desce na zrušeném městském hřbitově v Liberci na Ruprechtické ulici. Do Severočeského muzea ji předala v sedmdesátých letech 20. století Veřejná bezpečnost, která poškozený obraz zajistila u pachatele. Během letošního roku se díky finanční podpoře Nadace Preciosa podařilo mozaiku zrestaurovat pro budoucí muzejní expozice.

Předlohou mozaiky byla Hejnická madona, zvaná Mater Formosa (Matka spanilá), zázračná soška umístěná na oltáři chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Tato gotická dřevořezba učinila z Hejnic významné poutní místo, svým věhlasem přesahující zemské hranice. Podle legendy je uctívána od konce 12. století, kdy ji zavěsil sítař (řešetář) z Lužce na lípu na břehu říčky Smědé. Nejen jeho žena s dítětem, ale i další prosebníci se na přímluvu P. Marie dočkali zázračného uzdravení. Již roku 1211 byla údajně postavena na tomto místě kaple. První písemná zmínka o kostelu však pochází z roku 1408, kdy se stal cílem pouti měšťanů ze Zhořelce. Slohově socha Madony náleží do osmdesátých let 14. století.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

Nabídka publikací




Bohunka KRÁMSKÁ – Jan MOHR: Sochy dnů všedních i nevšedních SOCHY DNŮ VŠEDNÍCH I NEVŠEDNÍCH
Bohunka KRÁMSKÁ – Jan MOHR
Severočeské muzeum v Liberci, 2010
ISBN 978-80-87266-03-8
191 stran, 21 x 30 cm

Prodejní cena: 210,- Kč

Publikaci Sochy dnů všedních a nevšedních tvoří dvě samostatné studie:

1) Bohunka Krámská: Betlemářství na Turnovsku, Železnobrodsku a Novopacku
Na obecnou historii betlémů navazují kapitoly o rozvoji betlemářství ve třech oblastech, na Turnovsku, Železnobrodsku a Novopacku. Betlémy jsou v publikaci sledovány od třicetileté války jako prostředky pastorační praxe a součást duchovního života z archivních materiálů římskokatolických farností, kostelních účtů, inventářů a kronik, z nichž lze vyčíst jména místních tvůrců, malířů, truhlářů a dalších řemeslníků zhotovujících rekvizity k církevním slavnostem, procesím a poutím. Vykázání betlémů z kostelů v důsledku osvícenského racionalismu na konci 18. století přispělo k rozvoji lidových betlémů, neboť místo jednoho betlému v kostele se v 19. století objevily betlémy téměř v každé domácnosti. Muzea v Turnově, Železném Brodu, Lomnici nad Popelkou a Nové Pace, vzniklá z intenzívní dokumentační a sběratelské činnosti v souvislosti s Národopisnou výstavou českoslovanskou v Praze, ve svých fondech uchovávají díla nadaných malířů, řezbářů a stavitelů betlémů. Věhlas Turnova a Železného Brodu jako středisek malby papírových betlémových figur podtrhuje silná řezbářská tradice v okolních lokalitách a na Novopacku i Lomnicku, která zde nebyla přerušena do dnešních dnů. Text je provázen velkým množstvím barevných i černobílých fotografií betlémů z muzejních a soukromých sbírek.

2) Jan Mohr: Franz Metzner – tvorba z let 1896 – 1919
Studie pojednává o českoněmeckém sochaři Franzi Metznerovi (1870–1919), jehož tvorba zasáhla vedle českých zemí také Rakousko, Německo, Švýcarsko a Belgii, respektive dnešní Polsko. Jeho propojení na sochařský doplněk architektury mu svého času přineslo značné uznání, které bylo korunováno přizváním na dokončení sochařské části Památníku bitvy národů u Lipska. Daleko výtvarně významnější jsou však jeho monumentalizující práce na dalších budovách, především v Praze a solitérní tvorba z doby okolo první světové války.



Zpět na přehled…
 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 19.02.2018 23:34:00